Dějiny národa Českého - STAROPRAŽSKÉ POVĚSTI - POVĚSTI O PRAŽSKÝCH MLÝNECH
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Nad proslaveným Karlovým mostem, jen asi 150 kroků výše proti proudu řeky Vltavy, stávaly odedávna staroměstské mlýny. V čtrnáctém století prý jich v Praze bývalo deset-ovšem menších, ale přesto měly vždycky mletí dost. Později na tomto místě, skoro až do našich dob, bylo jich jen pět, ale co nezmohl požár a jiné pohromy, to zmohla konkurence. Zachoval se pouze jeden mlýn. Ještě štěstí, že mlýn u Čertovky je chráněn Památkovým úřadem, jinak by i tato památka vzala za své.
O mlýnech se vypravuje pověst:
Karel IV. často nepoznán vycházel mezi pražský lid, aby se přesvědčil, jak se mu vede a jak jsou s jeho vládou lidé spokojeni. Tak tomu bylo i jednoho dne, kdy oblékal na sebe šaty chudého poustevníka. Tentokráte si umínil podívat se na stavbu svého kamenného mostu, aby se přesvědčil, jak dílo pokračuje kupředu. Když si stavbu řádně prohlédl, napadlo ho, aby se také zašel podívat na blízké mlýny, které vesele klapaly.
Nahlédl prý do jednoho z nich a když viděl, že mlynáři ho považují podle jeho prostého oděvu za krajánka, vstoupil do jedné mlýnice a pozoroval, jak se mele mouka a jak dělají kroupy a krupici. Zaujala ho však i práce stárka, který usazoval mlýnský kámen. Spodní okřesaný kámen stojí pevně a hořejší, zvaný běhoun se točí a drtí zrní, které se dostává mezi kameny. Aby byl běhoun dokonale vyvážen a nikde nezadrhoval, k tomu používají mlynáři jednoduché přístroje, jenž skřípání o kámen ihned ukáže.
Císař Karel IV. mohl na té práci a na tom přístroji oči nechat. Toť nástroj, toť sama spravedlnost! zvolal Karel IV. a přistoupiv k stárkovi, otázal se ho, jak tomu zařízení vlastně říkají. Jak bychom mu říkal? Je to obyčejná virgule! odvětil stárek. Ale on není tak obyčejný, jak si myslíte. Říkejte mu spravedlnost! poručil Karel IV. zapomenut, že si vyšel na zapřenou. Stárek se na císařskou milost divně podíval, neboť si myslel. "Co ten člověk nám tu poroučí?". Ale jen na císaře Karla lépe pohlédl, už se uhodil dlaní do čela a poznav v neznámém muži císaře, hned před ním poklekl na kolena.
Když to viděla ostatní mlynářská chasa, též se kolem milovaného panovníka seskupila a rovněž tu největší poctu mu vzdala. Jak bývalo zvykem, Karel IV. vlídně se všemi pohovořil a pochválil chasu, poté odešel. Od oné doby mlynářské virguli jinak neříkali než "Spravedlnost", jak to moudrý a spravedlivý císař a král Karel IV. poručil.
Císař Karel IV. často a rád chodíval mezi pražský lid, jednou převlečen za chudáka, jednou za měšťana, tuto velkou libůstku po něm podědil i jeho syn král Václav IV. Alespoň něco král Václav IV. po svém otci podědil.
.jpg)
