Dějiny národa Českého - STŘEDOVĚKÝ BULVÁR - BOJ O MOC
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Spor mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenštejnem
Konec 14. století je v Českém království poznamenán vleklými a urputnými spory mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupen Janem z Jenštejna, jinak řečeno mezi mocí církvní a mocí světskou. Tyto rozpory vyvrcholily konfliktem kolem dosazení nového kladrubského opata. Král Václav IV. dokonce přemýšlel o zřízení nového biskupství, čímž by se odtrhl západní díl stávající diecéze od tradiční pražské. Nestalo se tak, neboť arcibiskup Jan z Jenštejna zareagoval neobyčejně rychle a do vedení kladrubského biskupství dosadil loajálního opata Olena.
Generální vikář Jan z Pomuku podle regulí počkal, než uplyne stanovená lhůta určení pro vznesení námitek, a volba ze dne 10. března LP 1393 byla potvrzena. Václav IV., když se o zvolení biskupa dozvěděl, doslova zuřil, jenže moc platné mu to nebylo. Když už měla být nakonec podepsána dohoda mezi králem a arcibiskupem, Václav IV. na záčátku jednání volbu zrušil a nechal okamžitě zatknout tři arcibiskupské úředníky- Miluláše Puchníka, Jana z Pomuku a Václava Knoblocha.
Tři nebozí vykonavatelé církevní moci byli okamžitě na králův rozkaz odvedeni na Pražský hrad a za přítomnosti krále vyslýcháni. Byli podrobeni mučení, které zahrnovalo celou škálu tehdejšího práva útrpného-věšení za ruce, pálení boků, drcení palců a rukou a nohou lámání. Jelikož král Václav IV. nebyl s výslechem spokojen, pokračovalo se s pálením stydkých míst. Traduje se, že se král na mučení v podnapilém stavu i sám podílel. Dva z vyšetřovaných podepsali pod nátlakem listinu, že o průběhu mučení nic neřeknou a že se postaví proti svému arcibiskupovi.
Jan z Pomuku sice taktéž slíbil, že nic o svém mučení neřekne, ale listinu odmítl podepsat. Je ale možné, že následkem krutého mučení, už listinu podepsat nemohl, vzhledem k tomu, že byl už mrtev. Václav IV. si s jeho osudem a ostatky nedělal žádné starosti a nechall jeho tělo shodit z mostu do Vltavy.
Sleď historických událostí mluví jasně, ani slovo o královně, ani slovo o zpovědním tajemství, za které byl v roce 1729 v Římě svatořečený. Jan z Pomuku (Jan Nepomucký) se stal malým pěšákem na šachovnici tehdejší moci. Určitou roli v případu královna Žofie Bavorská hrát mohla. Manželství krále Václava a Žofie nebylo od začátku příliš šťastné. Král dokonce uvažoval o rozvodu, ale v tehdejší době by to patrně neprošlo u papežské stolice. Spor mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna tak pokračoval až do smrti Jana z Jenštejna. Jak napsal již tehdejší kronikář neznámého jména - Psi o kost se hryžou!
