Dějiny národa Českého - STŘEDOVĚKÝ BULVÁR - Zločinnost v Českém království
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Na obrovském růstu zločinnosti v České království na konci 14. století se podílely dvě základní příčiny-rozvrat panovnické moci a zhoršování hmotné situace některých kategorií obyvatelstva. Rozšířil se i organizovaný zločin - zbojnictví. Bandité organizovaní v lapkovských bratrstvech přepadali bohaté kupce, vymáhali výkupné za zajeté zámožné kupce i šlechtice, přepadali osamělá hospodářství i celé vesnice a podnikali loupežné výpravy i za hranice země. Celé rozsáhlé oblasti českých zemí se staly přímo operačními prostory těchto "tlup" ( Českomoravská vrchovina. zvláště v pomezí s Rakouskem, Jižní Čechy, Podkrkonoší, ale také kolem Bavorska) Bohužel i v zahraničí byly české země pokládány za velmi nebezpečné území, kam není radno cestovat.
Přestala platit autorita státu, neměl kdo dbát na dodržování práva, a tak si je každý vykládal ve svůj prospěch a vynucoval si je ten, kdo měl dostatek síly. Rozdíl mezi dobou Karla IV. a jeho synem Václavem IV. byl, a nejen v tomto ohledu, viditelný. Mocní feudálové organizovali sami ochranu svého majetku. Pověřovali těmito úkoly některé ze svých poddaných, nebo si k tomu najímali zchudlé šlechtice tkzv. panoše. Vzniklé spory řešili zpravidla násilím, pustošením a drancováním statků momentálních protivníků. Z anarchie těžila nejen zmíněná lapská bratrstva, ale i někteří významní příslušníci panského stavu je využívali k vlastnímu obohacování. Touto cestou se v českých zemích vytvářela početná vrstva lidí, kteří získávali v nesčetných šarvátkách bohaté vojenské zkušenosti, jenž uplatňovali v cizích armádách.
Známá je účast českého oddílu Jana Sokola z Lamberka v bitvě u Grunwaldu LP 1410, a později v řadách husitských polních vojsk Jana Žižky z Trocnova, Jana Roháče z Dubé a jiných "lapkú" a válečníků.
Kriminální chrakter činností lapků nevylučuje, že mezi nimi byli mnozí, kteří byli upřimně přesvědčeni, že berou bohatství těm, kteří je nespravedlivě získali, nebo mstí křivdy, jež na nich byly spáchány. Doba krále Václava IV. byla dosti vzdálená od klidu a rozkvětu jeho otce. Možná, že i díky tomu vznikl velký stín na české země v podobě husitských bouří, které českou zemi uvrhl ne dlouho dobu do temna a velkého strachu.
