Dějiny národa Českého - Svatá Ludmila

  Svatá Ludmila je typickou představitelkou první etapy christianizace Čech. Podle legendy byla zprvu pohankou, a pak vzorem křesťanských cností. Ludmila byla dcerou knížete Pšovanů Slavibora. Srbský původ nevelkého kmene Pšovanů však není vyloučen. Sňatek Ludmily s Přemyslovcem Bořivojem dosvědčuje, že oba rody navázaly kontakty. Ale... první historická role kněžny Ludmily nastala po smrti jejího manžela, pak v té době vlády jejich synů, a hlavně po jejich samotné smrti.

  Ludmila vládla jako regentka a usměrňovala vývoj syna Vratislava I. a po něm i vnuka Václava (sv. Václava). Ludmila ovlivnila Václava nejen jeho výchovu, ale také dbala o jeho vzdělání. Po smrti Vratislavově se stala regentkou jeho vdova, kněžna Drahomíra z rodu Stodoranú. Ludmila se však snažila ovlivňovat Václavovu výchovu i nadále. To byl ale jeden z důvodů narůstání rozporů mezi tchýní, tedy Ludmilou, a snachou, tedy Drahomírou. Situace byla mnohem složitější, Ludmila hájila právo Václava jako prvorozeného, zatímco Drahomíra prosazovala svého druhého syna Boleslava, který se zřejmě narodil až L.P. 915, kdy byl Vratislav s jistotou knížetem. Existuje teorie, že Václav byl druhorozený, a proto Drahomíra žádala, aby na pražský stolec nastoupil právě Boleslav.

  Kromě toho, jak už jsem psal, Ludmila souhlasila s novou orientací bavorského krále Arnulfa, zatímco Drahomíra uznání tohoto politického posunu tvrdě odmítala. Ludmila byla v tomto případě zřejmě ovlivněna svými rádci v čele arcipresbyterem Pavlem, který pocházel z biskupského kláštera sv. Jirmana v Bavorském Řezně. Spor obou kněžen nakonec vedl k velké neúctě k sobě a odchodu Ludmily na svůj hrad Tetín. Kněžna Drahomíra vyřešila nakonec spor s tchýní vraždou dne 15. září L.P. 921. Rozkazem k samotné vraždě pověřila podle Kristiana dva členy své družiny Tunu a Gomona. Byli to cizinci, nejspíše Vikingové, kteří do Čech přišli z Kyjeva. Takové bojovníky přijímala všechna knížata do družin obzvláště ráda pro jejich tvrdost a necitelnost.

  Ludmila podle legendy byla uškrcena, ale prosila své vrahy, ať ji utnou hlavu z krku, jen tak se může stát světicí a vstoupit jako svatá do ráje, tak píše kronikář Kristián. Po smrti byla Ludmila pochována v kostele sv. Jiří na Pražském hradu, kde má až do dnes svoji hrobku. Datum narození Ludmily bohužel není známé, ale antropologové odhadují datum jejího narození L.P. 860. V době své smrti bylo zřejmě Ludmile 61 let, což byl v té době vysoký věk... Na obrázku je sv. Ludmila spolu se svým milovaným vnukem sv. Václavem.