Dějiny národa Českého - SVATÝ PROKOP Díl druhý

  Kdo založil sázavský kostelík Panny Marie a Jana Křtitele?

  V předchozím díle jsem Vás milovníci české historie seznámil se životem poustevníka Prokopa. Odkud vlastně tento věřící muž pocházel, a kde zahájil svůj život coby poustevník a mnich. Jak to s ním ale bylo dál? Jestli dovolíte, tak takto bych začal.

  V jeho šlépějích, ještě v době, kdy Prokop žil, se k němu přidávali další následovníci, mezi jinými i Prokopův syn Jirman a jeho synovec Vít. S řeholními bratry Prokop vystavěl z darů nejen knížecího dvora, ale také věřících, sázavský kostelík, který byl zasvěcený Panně Marii a Janu Křtiteli. Heslem pro nově založený kostel a budoucí klášter bylo : Ora et labora-Modli se a pracuj. Na druhou stranu, ale v dnešní době se založení kostela a kláštera přičítá českému knížeti Oldřichovi, tedy muži, který se objevuje v listinách sázavského kláštera jako donátor stavby.

  Dalším možným zakladatelem byl i kníže Břetislav I., tedy Oldřichův syn s údajnou pradlenou Boženou. Pravda o založení kostela a kláštera na Sázavě je tedy více jak nejasná. Dejme tedy tomu, že kostel Panny Marie a Jana Křtitele opravdu založil poustevník Prokop z darů. Založení sázavského kostela se datuje do roku 1032 nebo 1033. Tady se objevuje cenná informace, že kníže český rozhodl učiniti z poustevny klášter, kde se kázati bude jen staroslověnsky, a hlavním opatem byl v klášteře ustanoven poustevník Prokop.

 Otázkou je, kdo opravdu sázavský komplex založil. Já osobně se přikláním ke knížeti Oldřichovi. Na knížeti totiž byla tíha viny, když zapudil svou oficiální manželku, jistou Gutu, a i přes nesouhlas tehdejšího římského papeže se oženil s jistou pradlenou. Aby patrně ulevil svému svědomí, tak založil pro církev v Čechách Sázavský klášter.

  Ale vraťme se zpět na Sázavský klášter v době sv. Prokopa.V klášteře mniši údajně pracovali tělesně a osmkrát denně se shromažďovali na společných modlitbách a zpěvech v jazyce staroslověnském, tedy tak, jak si sám kníže Oldřich přál. Prokop byl opatem ještě v roce 1039, kdy byl přítomen přenesení ostatků sv. Vojtěcha Slavníkovce a jeho bratra sv. Radima a pěti bratří mučedníků vojskem knížete Břetislava I. z Hnězdna do Prahy.

  Opati břevnovského, sázavského a ostrovského kláštera ostatky sv. mučedníků přenášeli do rotundy sv. Víta na Pražském hradě. Prokop se rovněž zúčastnil v roce 1045 pohřbu slavného českého poustevníka sv. Vintíře (Gunthera) který žil coby poustevník na Šumavě u Hartmanic. Prokop se posléze zcela stáhl do ústraní v Sázavském klášteře a 25. Března roku 1053 v klášteře obklopen opaty a kanovníky zemřel. Když zemřel sv. Prokop a dva roky po něm i kníže Břetislav I., nastaly pro sázavský klášter zlé časy...konec druhé části