Dějiny národa Českého - TAJEMSTVÍ ZNOJEMSKÉ ROTUNDY
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Konrád II. Znojemský nebo Velkomoravský Svatopluk
Vydejme se nyní na Jižní Moravu do města vína, okurek a také starobylé historie. Zde, nad soutokem Dyje a Granického potoka, stával hrad přemyslovských údělných knížat, který ale nakonec zcela zpustl. Na jeho místě vybudoval v první polovině 18. století rod Deblínů barokní zámek. Posledním zbytkem přemyslovského hradu zůstala osmiboká Loupežnická věž, která se v roce 1892 zřítila a její trosky tehdy zavalily domek, jenž stál opodál. Dnes je jedinou památkou na původní románský hrad rotunda sv. Kateřiny, která byla v době znojemských údělných knížat původně zasvěcena Panně Marii s unikátní galerií přemyslovských panovníků, včetně vyobrazení bájného Přemysla Oráče, jenž byl povolán k vládě od pluhu.
Amatérský badatel dr. Jaroslav Zástěra usoudil, že právě tato dnešní rotunda je pozůstatek katedrálního chrámu moravských údělných knížat, kde podle jeho verze je dodnes někde pochován i věrozvěst sv. Metoděj. Po prozkoumání rotundy archeology z UK se zjistilo, že právě v oné galerii záměrně někdo z fresek vyškrábal jména jednotlivých panovníků. Podle názoru dr. Zástěry měli velkomoravské panovníky a také Sáma, který tu byl podle dr. Zástěry výslovně popsán jako "Zamo", dodatečně nahradit Přemyslovci. Ve skutečnosti odhaduje dr. Zástěra, že celý cyklus fresek někdo namaloval již před rokem 870. Je pravděpodobné, že to byli italští malíři, kteří v tu dobu hojně přicházeli na Moravu z Říma spolu se sv. Metodějem.
Existuje ale ještě jedna možnost, o kterou se opírá věděcký ústav v Brně, a to, že unikátní výzdobu rotundy původně zasvěcené Panně Marii, později sv. Kateřině, dal patrně opravdu pořídit v roce 1134 údělný kníže Konrád II. Znojemský. Nevíme, zda kvůli ní povolal na Moravu malíře až z Itálie, kde byli tehdy v tomto směru nejzručnějšími umělci, nebo zda se spokojil s domácími výtvarníky. Jakkoli nám přemyslovská galerie fresek připadá ojedinělá, ve své době tak ojedinělou zase nebyla. Konrád Znojemský se měl ke svému možnému nápadu kde inspirovat. O několik let dříve nechal český kníže Soběslav I. podobný přemyslovský panteon vymalovat v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě. Bohužel bazilika vzala za své v době husitské revoluce a války na Vyšehradě, jenž se odehrála LP 1420.
Proč však ale tato mimořádná výzdoba vlastně vznikla? Vždyť Konrád II. Znojemský byl nepříliš významným údělným knížetem a takováto jistě v té době nákladná chrámová malba by naznačovala vyšší mocenské aspirace, které Konrád II. Znojemský jistě měl. Než Vám budu moci tuto nesrovnalost vysvětlit, musím se vrátit do doby českého knížete Břetislava I. který se proslavil únosem své vyvolené Jitky ze Svinibrodu. Břetislav měl se zmíněnou Jitkou ( Gutou) pět synů a asi právem se obával, že až tady nebude, začnou se mezi sebou hádat a rvát o knížecí korunu. Je jisté, že v Čechách, ale i na Moravě, by to nepřineslo nic dobrého. Zavedl tedy proto nástupnický řád, založený na principu, vždy ten nejstarší ze všech bude knížetem. Vlády se měl tedy ujmout vždy ten nejstarší z Přemyslovců. A tak údělný kníže Konrád II. Znojemský pro vidinu předběhnout své starší bratry nechal namalovat dodnes tuto unikátní galerii. A musím napsat, že tento tah mu nakonec opravdu vyšel.I on se stal na krátký čas českým knížetem.
