Dějiny národa Českého - UKÁZKA MAPY STŘEDNÍ EVROPY NA ZAČÁTKU 10. STOLETÍ
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Spytihněv I.
Přenesme se do doby, kdy se naše země ještě začínala utvářet. Kdy Morava ještě nebyla součástí českého státu a na knížecím stolci již bezmála deset let sedí syn prvního historicky doloženého knížete Bořivoje-Spytihněv I. V době jeho vlády byl celý ostroh budoucího Pražského hradu obehnán valem a přímo v centru starého a patrně v té době ještě dřevěného knížecího paláce stál kamenný stolec, na němž bylo po jeho vzoru usazeno několik desítek knížecích přemyslovských panovníků. Není jisté, že byl Spytihněv I. prvním knížetem, který byl zde v Praze ověnčen knížecí kuní čapkou po vzoru bájného Přemysla Oráče, ale je téměř jisté, že to bylo právě na dnešním Pražském hradě.
Kníže Spytihněv I. kromě toho, že obehnal Pražský hrad valy a palisády, stál jistě u zrodu hradišť, jakým byly např. Tetín, Budeč, Libušín, Mělník, Stará Boleslav, Lštění a zajisté i Kouřim, jenž se ale následně stala sídlem jiného konkurenčního rodu Slavníkovců, a to díky jistému Radslavovi. Hradiště Budeč se zároveň v době knížete Spytihněva stala taktéž i prvním hradištěm vzdělanosti, a to zejména ve staroslověnštině.
Podle legendy sepsané mantovským biskupem ze severní Itálie se zde vzdělával synovec knížete Spytihněva I., budoucí světec a vévoda vlasti sv. Václav, pravděpodobně někdy okolo roku 920. V době knížete Spytihněva I. někde nedaleko dnešní katedrály sv. Víta stával jím založený, patrně dřevěný, kostelík sv. Jiří, který v byl budoucnosti přestavěn na románskou baziliku a klášter sv. Jiří dcerou knížete Boleslava I. Mladou. Je jisté, že samotný kníže Spytihněv I. ještě pamatuje jinou sakrální stavbu, kterou dal postavit jeho otec Bořivoj. Tou byla románská jednolodní rotunda Panny Marie, která byla pravděpodobně zničena až v době jeho bratra knížete Vratislava I.
Podle dochované mapy, jenž je z doby knížete Spytihněva I., je zcela jisté, že v české kotlině převládalo mnoho lesních hvozdů, a to až 70%. Obyvatelstvo žilo většinou kolem větších sídlišť a hradišť a podle odhadů v době knížete Spytihněva I. měla česká kotlina maximálně 35 tisíc obyvatel. Kníže Spytihněv I. nebyl knížetem v celé české oblasti. Jeho vláda se vztahovala jen na Prahu a dnešní Středočeský kraj. Podle kronikáře Kosmase byl kníže Spytihněv I. ženat a měl údajně jen dceru, to byl pravděpodobně jeden z důvodů. proč po jeho smrti nastoupil na knížecí stolec jeho bratr kníže Vratislav.
V roce 1985 tým archeologů z pražské UK potvrdil teorii, že manželka knížete Spytihněva byla těsně po své smrti pohřbena právě v kostele Pany Marie na Pražském hradě patrně po jeho boku. Závěrem bych chtěl napsat, že kníže Spytihněv I. byl prvním knížetem jenž dal podnět k tomu, aby se Čechy vymanily z vlivu Velkomoravské říše a stál u zániku této silné, ale na druhou stranu křehké provincie ve Střední Evropě. Buďme hrdí nato, že jsme Češi a Moravané, zejména v dnešní době, kdy nám zde opět vládne cizinec, tentokráte z východu, tedy z Uher.
