Dějiny národa Českého - UKRUTNÝ KNÍŽE BOLESLAV III.
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Neurvalý ryšavec
V českých zemích na počátku nového tisíciletí přišla doba, která by se jistě mohla nazvat : Doba temna, kdy Čechy byly jistě na pokraji zániku. Mohl za to i panovník, který díky smrti svého otce Boleslava II. jako nejstarší usedl na knížecí stolec v Praze. Ano Boleslav III., zvaný též Ryšavý, zřejmě pro zrzavou barvu svých vlasů, ale i patrně vousů.
Kdy se tento budoucí český kníže narodil, to bohužel nevíme. Stejně tak neznáme jeho manželku, s níž měl v době svého nástupu na knížecí stolec v Praze už dospělou dceru, provdanou za neznámého vladyku ze slavného rodu Vršovců. Patrně porto, aby si pojistil vládu, potřeboval se Boleslav III. zbavit svých mladších bratrů, to jest Jaromíra a Oldřicha, kterého chtěl odstranit v parní lázni, která v té době údajně byla nedaleko dnešního Karlova mostu. Po tomto nezdařeném atentátu raději jak Oldřich, tak i Jaromír uprchli do Bavor.
Boleslav III. pak v české zemi nastolil skutečnou krutovládu. Píší o tom i legendisté ze Saska a Bavorska a i v té době nejznámější kronikář Dětmar, který knížete Boleslava nazval "zlostným králíkem". V zahraničí hledal kníže Boleslav III., oporu v míšenském markrabím Ekkehardovi, který patřil k nejbližším rádcům císaře a krále německého Otty III. V Čechách byl však Boleslav III. ve stálých sporech s pražským biskupem Thidagem, bývalým mnichem z kláštera v Korvey. Tento pražský biskup byl pověstný svými léčitelskými dovednostmi.
Když v roce 1002 v Magdeburgu zemřel císař Otta III. na malárii, využil polský kníže Boleslav řečený Chrabrý situace a vojensky se zmocnil Moravy. Ve stejném roce vypuklo v Čechách povstání proti českému knížeti Boleslavu III., které vedl jistý Vršovec Pleva. Podle legendy povstání vypuklo proto, že kníže Boleslav III. svým brutálním chováním demoralizoval prosté obyvatelstvo. Boleslav III. Ryšavý musel hledat útěkem záchranu na dvoře svého německého přítele Jindřicha ze Svinibrodu. Těchto zmatků však využil polský kníže Boleslav Chrabrý a se svým vojskem obsadil Prahu. Ihned po dobytí města nastolil Boleslav Chrabrý na knížecí stolec v Praze svého příbuzného Vladivoje.
Zmíněný opilec Vladivoj však v Čechách nepanoval dlouho. Už na počátku roku 1003 zemřel. Polský kníže Boleslav Chrabrý dosadil na knížecí stolec opět Boleslava III, který mu za tuto prokázanou službu údajně zaplatil 450 hřiven stříbra. Ryšavec Boleslav však ve svém srdci hřál myšlenku na pomstu za své předcházející sesazení a následné vyhnání z Prahy Vršovci. Lstivě pozval některé Vršovce na oslavu usmíření na Pražský hrad a dne 9. února roku 1003 je všechny nechal povraždit, včetně svého zetě. Několik málo měsíců po této události byl Boleslav III. Ryšavý zajat polským knížetem a odvlečen do Krakova. Zbývá tedy jen dodat, že Boleslav III. zemřel v krakovském vězení na konci roku 1037. Je pozoruhodné, že byť starší a vězněný, oba své bratry, tedy Oldřicha a Jaromíra, přežil.
