Dějiny národa Českého - ÚPADEK ČESKÉHO STÁTU, 1.díl

  Opilec Vladivoj českým knížetem.

  Smrtí Boleslava II. v roce 999 nadlouho pobledla sláva českých knížat, a to vinou jeho prvorozeného syna Boleslava III. Činy nového panovníka ukazují, že to byl člověk krutý, podezíravý a mstivý. Pro českou říši to bylo o to nebezpečnější, že v sousedním Polsku vládl silný panovník, bratranec českého knížete Boleslav I. Chrabrý. Polský panovník si v roce 1000 u papeže vymohl arcibiskupství pro Polsko se sídlem ve Hnězdně, jemuž byla podřízena všechna polská biskupství včetně krakovského. Tím se tedy Polsko vymanilo z církevní podřízenosti k Čechám. Český kníže Boleslav III. si upevnil v Čechách své postavení tím, že oba své bratry Jaromíra a mladšího Oldřicha vyhnal ze země. Oba dva tak museli uprchnout do Bavorska na dvůr vévody Jindřicha III., který se stal posléze i římským králem.

  Proti samotnému knížeti Boleslavovi III. nakonec však doma vypuklo povstání, a tak byl sesazen. Českým knížetem byl zvolen Polák, jakýsi Vladivoj, oblíbenec polského knížete Boleslava Chrabrého. Vladivoj vskutku přišel do Čech a ujal se vlády, ale naděje které do něj vložil polský kníže Boleslav Chrabrý, nesplnil. Nebyl o moc schopnější něž jeho český předchůdce a dosti holdoval alkoholu. Sám Vladivoj se obával návratu obou bratrů Jaromíra a Oldřicha, a tak aby si pojistil svou vládu, požádal německého krále, aby mu potvrdil Čechy v léno, což byla obrovská chyba.

  Vladivoj však po několika měsících vlády v lednu 1003 zemřel a do Čech se opět vrátili Boleslavovi bratři Jaromír a Oldřich. Do situace v zemi opět zasáhl polský kníže Boleslav Chrabrý, umožnil Boleslavovi III. návrat na knížecí stolec v naději, že se proti němu v domácí šlechtě zvedne odpor a on tak nakonec nastoupí jako český kníže sám. Podruhé tak museli oba bratři Jaromír a Oldřich podniknout pouť do vyhnanství. Český kníže Boleslav III. Přemyslovec skutečně znovu potvrdil, že je krutým panovníkem a o masopustu roku 1003 pozval na hostinu přední české velmože, zejména Vršovce včetně svého zetě a dal je povraždit.

  Jakmile se roznesly zprávy o tomto krutém činu, začali čeští velmožové ze strachu vyjednávat s polským panovníkem Boleslavem Chrabrým  a žádali ho, aby je krutého panovníka vojensky zbavil. Boleslav Chrabrý pozval českého knížete Boleslava III. k jednání do Polska, kde byl lstivě zajat a uvězněn. Aby toho nebylo málo, tak jej dal polský kníže ještě oslepit.

  Boleslav III. zemřel ve vězení, v němž strávil více jak třicet let. A tak se vlády v Čechách ujal nakonec Boleslav Chrabrý sám, tak jak si přál, ale ne na dlouho.
Konec prvního dílu.