Dějiny národa Českého - ÚPADEK ČESKÉHO STÁTU, 2.díl

 Obnovitel Břetislav I.

  Břetislav byl dobrý panovník a neohrožený válečník. Umínil si, že zase povznese slávu české říše, chtěl ovládnout všechny země, které polský panovník Boleslav Chrabrý Čechám odňal, a připojil ke své říši i Polsko. Tím měla být za správy Přemyslovců obnovena velká slovanská říše Boleslava Chrabrého. Samostatnost nové říše chtěl pojistit zřízením českého arcibiskupství. Šlo o záměr velmi odvážný, ale kníže Břetislav I. přistoupil k jeho uskutečnění velmi odhodlaně a také si zvolil vhodnou dobu.

  V Polsku totiž probíhaly spory mezi skupinami velmožů, došlo i k povstání a nový polský kníže Kazimír uprchl do ciziny. Za této situace se Břetislavovi podařilo v roce 1038 dobýt město Krakov. S knížetem Břetislavem byl na výpravě do Polska také pražský biskup Šebíř, který nedovolil vyzvednout svaté ostatky Vojtěcha Slavníkovce dříve, než se vojsko třídenním půstem a konáním pobožnosti k tomu úkolu připraví.

  Břetislav této příležitosti využil a vyhlásil nejstarší zemský zákoník, Břetislavova dekreta, zaměřený na prosazení zásad a požadavků křesťanství a doslova k likvidaci zbytku pohanství v českém knížectví i mimo něj. Teprve pak byly ostatky sv. Vojtěcha vyzvednuty a s velkou slávou a úctou odvezeny do Čech. Dne 25. srpna 1039 vyšlo slavné procesí z polí mezi Libní a Vysočany, kde průvod přenocoval cestou do Prahy. Kníže a biskup Šebíř nesli ostatky sv. Vojtěcha do kostela sv. Víta, kde byly pietně uloženy a jsou dodnes uchovány.

  Podobně, jako v jiných obdobích slávy českého státu, i nyní hrozilo velké nebezpečí ze strany německé říše. Králi Jindřichovi III. posloužila jako záminka k vojenskému tažení do Čech stížnost Poláků na knížete Břetislav I. a uloupení církevního polského majetku. Jindřichovo první tažení v srpnu 1040 skončilo porážkou, pak následovala jednání o míru mezi oběma panovníky, a druhá výprava, kde Jindřich III. porazil Břetislava. Břetislav musel obnovit poplatek 120 volů a 500 hřiven stříbra. Jindřich III. však žádal, aby se kníže Břetislav zřekl všech výbojů na polském území a dobrovolně mu vydal všechny poklady ukořistěné v Polsku. Na toto ale Břetislav nemohl přistoupit, a tak opět hrozila válka. 

  Jindřichovo vojsko vpadlo do Čech v srpnu 1041 ve třech proudech a s pomocí lstí a zrady českých velmožů se mu podařilo obejít pohraniční opevnění a proniknout do vnitrozemí českého státu. Německá vojska pak zhruba dva týdny vypalovala vesnice a města a plenila celé území přes něž táhla na Prahu. Zastavila se až na Žižkově. Český kníže Břetislav byl přinucen k vyjednávání. Dobrovolně se zřekl výbojům do Polska, a tak si jen podržel pouze území ve Slezsku a Vratislavi. Po této události byly sice Čechy ušetřeny všech břemen k říši německé, jako požadavek panovníka k udělení Čechy v léno, ale poplatek k placení pokračoval dále. Bohužel nedošlo ani k založení samostatného pražského arcibiskupství, to přišlo až o generace později za císaře Karla IV. Lucemburského v roce 1344.

Na obrázku: Kníže Břetislav I. Přemyslovec.