Dějiny národa Českého - V DOBĚ VELKÉ MORAVY - Mojmír a Pribina

  V historii Velké Moravy není nic jistého. Kronikáři a legendisté nám sice zanechali nějakou tu zprávu, ale jejich pravdivost, a to, že se vůbec takto odehrála, je bohužel dosti nejistá. Tak je to i s prvním moravským knížetem Mojmírem a jeho údajným nepřítelem a sokem na území dnešního Slovenska Pribinou.

  S knížetem Mojmírem se setkáváme v naší historii v první polovině 9, století a zároveň i s první dynastií, která v osobách vládců zosobňuje raně středověký stát. O Mojmírovi máme bohužel v současné době jen málo zpráv: sám patrně přijal křesťanství a byl v mírových vztazích s franskou říší na západu. Na dějinné scéně se objevil kolem roku 830 jako panovník říše, pro níž se později ujal název Velká Morava. To později, ale bylo až sto let po jejím zániku, takže jak se vlastně tato velká oblast nazývala v jeho době a u jeho pokračovatelů už dnes nevíme. Toto označení alespoň podle kronikáře Kosmy užil prý jako prví byzantský císař Konstantin Porfyrogennetos, ovšem ve významu ,,vzdálená Morava". Velkomoravská říše byla tedy prvním útvarem na našem území, který se dá vlastně označit jako stát. Z původního jihomoravského jádra se postupně rozšířila a zahrnula i oblast na dnešním západním Slovensku a v jižním Polsku, ale také v Čechách.

  Patrně k nejvýznamnější událostí Velké Moravy patřil vojenský útok na kmenového knížete Pribinu v Nitře ve 30. letech 9. století. Následné připojení Nitry k velkomoravskému území dává jasně najevo, že kmenový, nebo chcete-li nitranský kníže Pribina, svůj boj s Mojmírem prohrál a musel tak nečině přihlížet na anexi svého bývalého území mocnějším vládcem. To, jestli byl samotný kníže Pribina příslušníkem nebo příbuzným moravské aristokracie, jsou dnes již domněnky. Řada historiků, a já se k jejich názoru také přikláním, se domnívá, že jistý příbuzenský vztah zde patrně byl. Co je dnes zcela jisté je to, že samotný nitranský kmenový kníže Pribina přijal křesťanství až v nedobrovolném vyhnanství. Sečteno a podtrženo. Moravský kníže Mojmír se zkrátka zbavil nepohodlného ,,příbuzného" který po různých peripetiích získal přízeň východofranského krále, jenž mu udělil v léno slovanské území okolo Nitry a tehdejší Panonii, západně od Balatonu.

  Jeho konec byl sepsán už jen legendisty v Římě, kterí píší, že byl zabit, myslí se Pribina, v boji s Moravany. Jedna legenda se zmiňuje i o jeho patrně synovi, kterého nazývá Kocel. Dnes obyvatelé dnešního Slovenska jsou na tohoto kmenového knížete hrdí a považují ho za zakladatele slovenského státu. Já ale musím jedním dechem napsat, že neprávem. Ale jistou hrdost Slováků sdílím.