Dějiny národa Českého - VÁCLAV III.

  Poslední Přemyslovec

  Začátek 14. století se nesl ve znamení smutných osudů dvou po sobě jdoucích panovníků. Nejdříve dne 21. června roku 1305 na Starém Městě Pražském zemřel na následky pokročilého stádia souchotin ve věku 34. let král český a polský Václav II. A posléze o několik měsíců později i jeho jediný syn, český a uherský král Václav III. Bylo to dne 4. srpna roku 1306 v Olomouci, kde byl zákeřně neznámým pachatelem zavražděn. Jaký vlastně byl poslední mužský Přemyslovec? A jak o něm píší tehdejší kronikáři.

  Václav III. se narodil 6. října LP 1289 na Starém Městě Pražském. Byl synem českého a polského krále Václava II., a jeho první manželky Guty (Jitky) Habsburské. Již ve dvanáctém roku svého života byl korunován na uherského krále a přijal jméno Ladislav V. Po předčasné smrti svého otce Václava II. se stal v necelých šestnácti letech také králem českým. Musím ale zároveň napsat, že na tak velkou odpovědnost panovat ve dvou zemí nebyl Václav III. ani zdaleka připraven. Více než vládnutí ho lákaly bláznivé flámy se šlechtou a noci strávené s nevěstkami.

  V tomto vlastně jakémsi bezvládí, kdy věčně opilý král rozdával královský majetek většinou nabytý již za Přemysla Otakara II., se pochopitelně začalo rozpadat velké středoevropské soustátí. Mladý král Václav III. pod velkým tlakem vnějších okolností zrušil své zasnoubení s uherskou princeznou Alžbětou a následně nato se vzdal i uherské koruny v prospěch vévody Oty Bavorského. Čeští páni mladému králi vnukli sňatek s půvabnou Violou Těšínskou, tedy dcerou bezvýznamného těšínského knížete Měška.

  Další osudovou ranou pod pás mladého krále Václava III. byly velké nepokoje v Polsku pod vedením knížete Vladislava Lokýtka, který se pokusil zmocnit i důležitého města Krakova. Až teprve v těchto chvílích bezprostředního ohrožení začal král Václav III. skutečné a plně vládnout. Na jaře roku 1306 vyhlásil král zemskou hotovost a počátkem července téhož roku vytáhl z Prahy do Polska s početnou ozbrojenou armádou sčítající údajně až 28000 bojovníků. Cestou se ještě chtěl zastavit v Olomouci, aby vyčkal na silné moravské posily.

  Patrně toto byla jeho osudová chyba. V děkanství olomouckého biskupa byl mladý a teprve sedmnáctiletý král v horkém odpoledni 4. srpna 1306 zavražděn, a to když byl doslova ubodán na svém lůžku. Je jisté, že byl král Václav III. hned mrtev, bodných ran na jeho těle bylo prý až 15. A všechny zasáhly trup a břicho mladého krále. Zákeřný vrah okamžitě zmizel. Je sice pravdou, že bezprostředně poté byl na nádvoří zabit jakýsi rytíř jménem Konrád z Botenštejna, ale již současníci vyjadřovali pochybnosti, zda to byl opravdu zmíněný rytíř, kdo doopravdy vraždil.

  Jakýsi letopisec, který často psával o rodu Přemyslovců jménem Otakar Štýrský, uvedl jméno jistého Holena z Vildštejna, který byl údajně z pověření jistých, převážně německých šlechticů, najmut na královraždou. Zmínil dokonce i jméno Václavova zetě, budoucího krále Jindřicha Korutanského, kterému král před odjezdem svěřil správu nad celou zemí. Měla to prý být ještě odplata za smrt Záviše z Falkenštejna. Kdo však vraždil doopravdy, to se již nikdy prokázat nepodařilo. Vše byly jen spekulace. Tímto činem a touto vraždou byl ustanoven konec slavného rodu Přemyslovců, který v naší zemi panoval nepřetržitě 400. let.

  Na obrázku: Olomoucké děkanství dnes, tedy místo kde byl zavražděn poslední mužský Přemyslovec Václav III.