Dějiny národa Českého - VELIKONOCE V TRADICÍCH

  Velikonoce jsou jediné svátky, které nemají v kalendáři pevné datum. Slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který může být podle postavení planet v období mezi 22. březnem a 25. dubnem. Máme tedy za sebou takzvanou Květnou neděle a podle křesťanské tradice si věřící připomenuli vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a začátek  jeho utrpení, které vrcholí jeho ukřižováním a posléze znovuvškřísením. ..

  V našich končinách staří Slované slavili tento slunovrat ještě dávno před jeho příchodem. Začínalo to vynášením zimy, smrtky zvané Morana, pak následovalo otvírání studánek. Na počátku jara bylo třeba zajistit dobrou úrodu pro následující rok, a to se provádělo pomocí řady různých rituálů. Na okrajích polí se například do země zapichovaly větvičky rozkvetlé vrby, tzv. kočičky. Věřilo se, že půdu zúrodní i pohlavní styk hospodáře s jeho ženou v brázdě. To zní jistě zajímavě.

  Dalším z dnešního pohledu podivným zvykem je rituální koupel v potoce, která se musela provést časně zrána a zcela bez oblečení. To údajně zajistilo Slovanům ochranu před nemocemi a mladým dívkám krásu. To, že voda má podle našich předků očistné účinky a podporuje krásu, je patrné i ze zvyku oblévání dívek vodou. To už se dnes nedělá, jiný zvyk ale dodržujeme stále, aniž bychom věděli, že pochází od Slovanů – jarní úklid. Slovanské ženy uklízely své příbytky a všechen prach a smetí spalovaly. Dnes se tyto dny jmenují Modré pondělí a šedé úterý.Na Šedivé úterý se uklízelo a vymetaly se pavučiny z koutů.

  Dále následovala Škaredá středa. Říká se, že kdo se škaredí a hádá v tento den, už mu to pak zůstane. Pravděpodobně víte, že o Zeleném čtvrtku byste měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abyste byli po celý rok zdraví, jak tvrdí jeden z velikonočních zvyků. Podle jiné pověry byste se měli postit a jíst pouze zeleninu.V ten den si křesťané připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení. V tento den se také pekli Jidáše, na znamení zrady.

  Velký pátek je podle pověr spojen s kouzly. Měly by se například otevírat poklady ve skalách a také památná hora Blaník. V minulosti se věřilo, že se voda z horských pramenů mění na víno.

  Den vzkříšení a poslední den půstu pašijového týdne – to je Bílá sobota, kdy se zvony vracejí z Říma V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.

  Velikonoce končí starým zvykem, pomlázkou. Žena nebo dívka má být o Velikonočním pondělí pošlehána čerstvými pruty, aby byla svěží a zdravá. Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.