Dějiny národa Českého - VELIKONOCE VE SVĚTĚ

  V Čechách kluci šlehají děvčata pomlázkou, aby si udržely zdraví a krásu. O polévání vodou nemluvě, za to pak dostanou výslužku v podobě malovaného vajíčka, jako symbolu nadcházejícího jara, nového života a plodnosti. Jak je to ale u sousedů, ať blízkých, tak i vzdálených?

  POLSKO - u našich sousedů je to podobné, pomlázka, polévání vodou či voňavkou a následná výslužka. Legenda říká, že dívky, které budou polité, se do roka vdají. Tato osvěžující tradice má svůj původ ve křtu polského knížete Měška na Velikonoční pondělí v roce 966 našeho letopočtu.

  NĚMCI by si svátky jara nedovedli představit bez malovaných kraslic. Zároveň je spojují se sportovními aktivitami, jakými jsou přenášení, házení, koulení nebo rozbíjení vajec.Mezi oblíbené disciplíny patří hození vejce do dálky nebo co nejvýš. Ale pozor, nesmí se rozbít! Malovaná vajíčka a jiné druhy sladkostí hledají děti na zahradách a v přírodě, kam je schovali rodiče. Ti ale dětem tvrdí, že jim je sem přinesli velikonoční zajíčci.

  ŘECKO - Na Bílou sobotu se odehrává na řeckém Korfu tradiční házení hrnců. Lidé hází hrnce, pánve a další hliněné nádoby z oken, aby se rozbily o chodník. Říká se, že zvyk pochází od Benátčanů, kteří na Nový rok vyhazovali všechny staré věci. Jiní věří, že házení hrnců vítá jaro a symbolizuje nové plodiny, které budou v nových květináčích. Poslední varianta je víra, že spolu se starými nádobami opouští dům i zlí duchové.

  IROVÉ - mají na Velký pátek zákaz pracovat, cokoli stěhovat, nebo sáhnout na život zvířatům. Vejce, která slepice v tento den snesou, mají magickou moc. Namalují na ně křížek a dají si je při velikonoční hostině. Kdo si ale chce pochutnat na tradičním koláči, musí nejdříve zatančit.

  CHORVATÉ -  pletou své pomlázky z olivového proutí a jelikož je to země velmi katolická, dodržují se zde přísně některé zvyky. O velikonočním půstu mají zakázáno jíst maso, užívat alkohol, kouřit cigarety, či dokonce sledovat televizní pořady – holt, mají to těžké. Nicméně, aby si toto období zjednodušili, každý věřící si vybere pouze jednu věc, bez které se v tomto období obejde, a tím ukáže pokoru a obětavost Bohu.

  FINSKO - Děti z této skandinávské země chodí po ulici s tvářemi umazanými od sazí a šátky kolem hlav. Prosí o sladkosti a nosí s sebou košťata, konvice na kávu a svazky vrbových proutků. V některých částech západního Finska se pálí ohně pro odpuzení čarodějnic, které létají kolem lidských obydlí mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

  ŠPANĚLÉ - vycházejí o Velikonocích do ulic ve špičatých kapucích a s řetězy. Procesí s sebou nosí podobizny Krista a svatých. Lidé v maskách tu tančí tradiční Tanec smrti.

  ITÁLIE - Italové slaví Velikonoce velkolepě, pečou tradičně z kynutého těsta velikonoční holubici, na které nesmí chybět mandle. Velmi oblíbený je tu také slaný koláč s vajíčky, kterému říkají torta rustica. Během masopustního úterý se pečou palačinky, jak na sladký, tak i slaný způsob, a poté se podávají celé rodině. Velikonoce se slaví se sousedy i přáteli v ulicích, zkrátka všude s hojným občerstvením.