Dějiny národa Českého - VRATISLAV I.- SVATÁ LUDMILA - KNÍŽE SVATÝ VÁCLAV

  Po smrti knížete Spytihněva L.P. 915 panoval v Čechách jeho mladší bratr kníže Vratislav I. Ze svatováclavských legend lze usuzovat, že to byl panovník velmi statečný a jeho zásluhou nebyly Čechy vydány napospas maďarským hordám. Snažil se i o sblížení s jinými západoslovanskými kmeny, o čemž mimo jiné svědčí jeho sňatek s jistou Drahomírou z polabského kmene Stodoranů.

  Kníže Vratislav zemřel v roce 921 a byl pochován v kostele svatého Jiří na Pražském hradě, který dal sám založit někdy okolo roku 915. Zůstali po něm tři synové-Václav (svatý Václav), Boleslav a Spytihněv. Václav, jemuž bylo v době Vratislavovy smrti asi 14 let, byl ještě za otcova života ustanoven jeho nástupcem na knížecím stolci, mladší bratr Boleslav dostal podíl neboli úděl na území Pšovanů a nejmladší Spytihněv záhy zemřel.

  Do Václavovy plnoletosti se ujala vlády jeho matka Drahomíra. Po čase došlo na knížecím dvoře k rozporům mezi Drahomírou a její tchyní Ludmilou, které vedly k zavraždění Ludmily najatými vrahy Tunnou a Gommnem. Se skupinou ozbrojenců za večerního soumraku 15. září L.P. 921 se dostali na hrad Tetín, obklíčili palác a kněžnu vdovu uškrtili.

  Václav pak usedl na knížecí stolec ve složité době. Němci pod záminkou šíření křesťanství útočili na Polabské Slovany a byla obava, aby podobný osud nestihl i Čechy, kteří byli z velké části pohani. Kníže Václav nechtě dát Němcům záminku, aby mečem a výboji šířili křesťanství v Čechách, proto se všemožně staral o povznesení víry mezi svými poddanými.

  Dal stavět kostely, zřizoval školy pro výchovu domácího kněžstva. Také se snažil uvést zákony a zemské obyčeje do souladu s předpisy církve. Dokonce pomýšlel i na zřízení českého arcibiskupství nebo alespoň biskupství. Ostatky své milované babičky Ludmily dal přenést z Tetína do Prahy a uložil je v kostele sv. Jiří. Po této události nechal sám vystavět nový kostel sv. Víta taktéž na hradě Pražském.

  Václav byl v soudobé kronice považován za velmi statečného panovníka, několikrát se na obranu České země postavil do čela svého vojska. Porazil například kouřimského vládce Radslava, který nakonec uznal Václavovu svrchovanost. Střetnutí s Němci však dopadlo jinak. V roce 929 vtrhla do Čech vojska německého krále Jindřicha I. zvaného Ptáčníka a vévody Arnulfa. Kníže Václav se pod vojenským tlakem německému králi podrobil a zavázal se platit pravidelný poplatek (tribut).

  Formální nezávislost české země na německé říši se mu však podařilo udržet. Tím si ale proti sobě popudil svého mladšího bratra Boleslava, který ho nechal podle církve zavraždit.

Na obrázcích: Kníže Vratislav I. Kněžna Ludmila s knížetem Václavem v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci.