Dějiny národa Českého - VRAŽDA RODU SLAVNÍKOVCŮ Díl první

  Příbuzenské svazky nebyly k vyvraždění překážkou

  Co vlastně vedlo Přemyslovce o likvidaci Slavníkovců? A byli to právě Přemyslovci, kteří nechali své pokrevné příbuzné vyvraždit? Nebo to byla jen náhoda a za vyvražděním celého rodu stál někdo jiný? Pokusím se Vám nastínit situaci před vyvražděním i po vyvraždění Slavníkovců.

  Představme si situaci...Přemyslovci v Praze, Slavníkovci na Libici, to byly až do osudového rozuzlení v září 995 dva téměř rovnocenné knížecí rody, které se mohly ucházet o vládu v celé zemi. Mocenské postavení Přemyslovců nepochybně předčilo pozice Slavníkovců, ale vždyť Slavníkovci razili vlastní mince, měli tedy svou vlastní měnu, drželi si samostatně branné síly, vojsko, které pod vlastním velením dávali k dispozici německým panovníkům pro boj proti pohanům. Biskupský úřad v Praze zastával Vojtěch, tedy jeden ze synů knížete a zakladatele Slavníkovců, rozšířili své panství na Libici až do jižních Čech. Takže to byl opravdu mocný rod a tedy nebezpečný soupeř, a to tím spíše, že zemřelý Slavník zplodil ve vášnivém manželském svazku se Střežislavou šest mužských potomků. Přemyslovci tedy mohli očekávat s jistou nervozitou, zda se bratři nepokusí podělit o zděděné panství také na jejich úkor.

  Ať už vládly mezi oběma rody jakékoli vztahy, dvě základní skutečnosti se zdají být nepochybné: že totiž Slavníkovci přímou vládu Přemyslovců na svém vlastním území neuznávali a že se na sklonku 10. století mocensky, územně i počtem členů svého rodu rychle posilovali vlastní pozice, což Přemyslovci museli ostatně sledovat s doslova rostoucí nevraživostí vůči nim. Ještě krátce po smrti Slavníka. tedy zakladatele rodu Slavníkovců, bylo politicky výhodné s pány z Libice a celých východních Čech spolupracovat. Sotva šlo o vřelé přátelství, to spíše o diplomacii, když kníže Boleslav II. v roce 982 souhlasil, aby druhou nejdůležitější funkci v zemi, tedy úřad pražského biskupa zastával Slavníkovec Vojtěch.

  To ale jistě ani Vojtěch netušil, že těsně po jeho nástupu do biskupského úřadu se ocitne ve vleklých sporech s panujícím knížetem Boleslavem II. Otázkou tedy je, proč byl Boleslavem II. do biskupského úřadu právě Slavníkovec Vojtěch povolán. Zvláště když o několik málo let později se vztahy mezi ním a Boleslavem vyhrotily natolik, že bylo nutno zapomenout na nějaké příbuzenské svazky, vždyť i z těch se v očích Přemyslovců stala hrozba. Tak, jako kupříkladu v dávných dobách, kdy Přemyslovce díky sňatkové politice ohrožovaly např. do té doby slavné slovanské rody jako byl rod Municů, Těpticů, Vršovců či mocný rod Pšovanů. Ty všichni Přemyslovci postupně likvidovali, aby tak ovládli celé území. Dodávám, že Vršovci zůstali trnem v oku Přemyslovců jako poslední. Konec prvního dílu.