Dějiny národa Českého - Vysoké učení v Praze - Univerzita Karlova

  Jak jiak přiblížit nový školní rok, než příspěvkem o vysokém učení v našich zemích. Karel IV., vnuk předposledního Přemyslovce Václava II., který někdy okolo LP 1288 stejně, jako jeho vnuk Karel IV., chtěl zřídit v Praze vysoké učení, jenže pro odpor tehdejší šlechty, která v tom viděla spíše až moc velké posílení panovnické moci, než jako přínos vzdělanosti v království, nakonec Václav II. svou myšlenku raději ani nikdy nezačal realizovat. A tak naše země musela čekat dalších 50 let až do doby, kdy se na královský trůn dostal právě zmíněný vnuk Václava II. Karel IV. Lucemburský. Tato v naší zemi do té doby ojedinělá událost se začala realizovat již 26. ledna LP 1347, kdy tehdejší papež Kliment VI. vydal českému a římskému králi Karlovi IV. listinu vydanou v Avignonu, kde souhlasí o zřízení vysokého učení v Praze.

  A tak se České království zařadilo mezi vysokoškolskou elitu a bylo jako první zaalpskou zemí, kde se přednášelo. 7.dubna LP 1348 se započalo studium na fakultě svobodných umění. pravda, v prvopočátku na UK byla drtivá převaha studentů s okolních zemí. Přednášelo se hlavně latinsky a německy. Teprve postupem času byla UK povolena lékařská fakulta, právnická a v neposlední řadě teologická, která na UK mohla vyučovat jen se zvláštním povolení pařížské Sorbony a papeže Klimenta VI. LP 1366 tehdy již císař a král Karel IV. posvětil stavbu, která nesla jeho jméno a kde se přednášelo, zároveň byla určena jen pro účel vysoké školy-Karolínum. Tato stavba však byla dokončena až LP 1383, tedy za Václava IV. Sám král Václav IV. velmi intenzivně střežil to, co jeho velký otec Karel IV. založil. Až se možná unáhleně LP 1409 na nátlak českým mistrů rozhodl vydat takzvaný Dekret Kutnohorský, kterým odebral většinu hlasů cizincům, převážně Němcům, a udělit hned tři hlasy českému národu. To posléze vyvolalo v řadách německých mistrů velkou nevoli, a tak raději odešli a posléze si založili univerzitu v Lipsku. Tímto nařízením došlo na pražské univerzitě k velké krizi a díky výbuchu husitské revoluce začala UK výrazně upadat. Přesto si ale škola v té době zachovala svoji tvář a měla velkou váhu v politické sféře té doby.

  Založení vysokého učení taktéž naši zemi rařadilo mezi vyspělé země, díky tomu se Praha stala hlavním městem střední Evropy a po Paříži taktéž nejlidnatěším. Ani se tomu nechce věřit, ale v době Karla IV. byla Praha daleko větší nežli Vídeň či Londýn. Vzdělnost národa byla na vysoké úrovni, čeští studenti tak nemuseli odcházet do zahraničí, ba naopak UK byla okolním světem vyhledávána. Ale i UK si prošla své neslavné období, asi nejhorší si prodělala v pobělohorské době, kdy byla v moci řádu Jezuitů. Další ranou byla nacistická okupace, kdy byla dokonce na tři roky uzavřena, což se do té doby nikdy nestalo. V dnešní době má UK ve světě velkou vážnost, studuje zde mnoho studentů z celého světa. A možná díky ní se třeba lékařství v oboru dětské kardiologie dostalo na první místo ve světovém žebříčku, což je obdivuhodné na tak malou zemi, jakou je ta naše. Doufejme, že si UK svou vážnost a oblibu udrží i nadále.