Dějiny národa Českého - VZÁCNÁ PANÍ ZDISLAVA Z LEMBERKA A KŘIŽANOVA Díl druhý

 Jejím vzorem byla Anežka Přemyslovna

  V naší historii bylo mnoho žen, na které jsme právem hrdí. Paní Zdislava z Lemberka a Křižanova bezesporu patří mezi ně. V prvním díle jsem Vám přátelé psal o dětství a všeobecně o její rodině. Druhý díl bych začal asi takto:

  Pan Havel z Lemberka, tedy manžel vzácné paní Zdislavy, byl jedním z mála šlechticů. kteří nezradili legitimního krále Václava I. při vzpouře syna Přemysla proti otci králi Václavovi. Zasáhl významně vojensky v doslova občanské válce. Byl podle legendy zdatný bojovník, ale měl jistě i dostatek politického rozhledu. Není tedy divu, že byl samotným králem Václavem I. po vyhrané vzpouře syn proti otci ustanoven poručníkem mladého a vzpurného Přemysla. A do jisté míry ho měl i hlídat. Se jménem pana Havla se setkáváme na ředě donačních listin klášterům v Čechách. A také mladá Zdislava po svatbě přesídlila s chotěm na hrad Lemberk a stala se tak paní z Lemberka.

  O sňatku paní Zdislavy s panem Havlem nacházíme zmínku v tzv. Kronice žďárské, kde se uvádí: První z nich, Zdislavu z Křižanova Havel pán z Lemberka za ženu pojal: Z jejich manželství se narodily čtyři děti: Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav. O prvním synovi Havlovi, který se nedožil dlouhého věku, a o dceři Markétě se dočítám z dalších veršů zmíněné Žďárské kroniky: Žila s ním později životem čistým a dala mu děti: Havla, jenž-stejně jako matka jen krátkého života se dožil věku, a dceru Markétu, slynoucí krásou a ušlechtilostí: Jméno syna Havla je později připomínáno v okolí krále Přemysla Otakara II. v létech 1254 až 1270, kdy měl hodnost nejvyššího číšníka (stolníka). Umírá patrně roku 1270. V dalších královských listinách se vyskytuje mezi léty 1271 až 1280, a to zejména v období poručnické vlády Oty Braniborského druhý syn Zdislavy Jaroslav z Lemberka.

  Hlavní význam paní Zdislavy spočívá v tom, že po vzoru královské dcery Přemysla Otakara I. Anežky Přemyslovny zakládá v Čechách další špitál a slouží oddaně nemocným a nuzným. V prvním polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara I. proniká do Čech řád kazatelů. O novém řádu se dozvěděla i paní Zdislava. Obrací se tedy na svého chotě Havla, a ten nakonec svoluje, aby byl tento řád uveden i do Jablonného. Se svolením pana Havla z Lemberka se Zdislava stává taktéž řeholnicí III. řádu a společně pak zakládají v Jablonném klášter a kostel sv. Vavřince, mimochodem oblíbeného světce paní Zdislavy. Při tomto klášteře buduje špitál ležící na důležité cestě z Čech do Slezska. Zvěsti o jejím milosrdenství, dobročinnosti a jejích léčebných úspěších se šířily celou zemí.Paní Zdislava však uprostřed této samaritánské služby umírá na pokročilou plicní tuberkulózu..Konec druhé části.

Na úvodním obrázku: Současná bazilika sv. Vavřince paní Zdislavy