Dějiny národa Českého - VZNIK JÍZDNÍHO KOLO A JEHO VZESTUP

  Bez kola si asi spousta z nás neumí představit ani den. Víte, že už tady s námi je bezmála 200 let? Vznik a jeho rozšíření změnilo svět.

  V Rakousku-Uhersku kraluje František I. a Evropou se již nějakou dobu šíří umělecký sloh empír. Literatuře vládne romantismus a vznikají díla autorů Puškina, Lermontova, Poea, Dumase a Huga. V Oceánii vybuchuje indonéská sopka Tambora a ohromné množství sopečného popela proniká do atmosféry. Způsobuje změnu klimatu a velký hladomor zasahuje jak Evropu tak Severní Ameriku. Počasí se podepisuje na sklizni zejména v letech 1816 a 1817. Ceny potravin šplhají do výše. Roste nezaměstnanost a v Evropě je velká bída. Aby lidé přežili, jsou nuceni porážet své koně - svůj hlavní dopravní prostředek.

  V polovině roku 1817 sestrojí německý baron Ludwig von Drais ze Sauerbronu první stroj, který vzdáleně připomíná jízdní kolo. Jeho dřevěný vynález dostává pojmenování - dreasina. Dreaisina není poháněna šlapáním jak to známe dnes, ale odrážením nohou od země a stylem jakéhosi běhu v sedě je schopna urazit na tehdejší dobu úctyhodných 15 km/h. Tehdejší podoba dopravního prostředku vycházela z toho, co lidé na začátku 19. století znali.

  Podle Boleslava Páry z Technického muzea Liberec byl předek drezíny inspirován kočárem, jeho součástí bylo i klasické dřevěné kluzné ložisko. Váha drezíny se pohybovala mezi dvaceti až třiceti kilogramy – podle typu dřeva. Jistě si umíte představit, jak se na takovém ,,kole" cestovalo. ...Teprve o 20 let později vylepšuje skotský kovář Kirkpatrick Macmillan konstrukci draisiny o táhlové šlapací zařízení na zadní kolo a v roce 1863 si francouzský kovář Pierre Michaux se synem Ernestem nechávají patentovat svůj vynález. Stroj se šlapadly na předním kole pojmenovávají ,, velociped". Kvůli dosažení vyšší rychlosti co nejvíce zvětšují přední kolo a po nějaké době ho vybavují brzdou. Roku 1867 svůj vynález vystavují na výstavě v Paříži a o necelý rok později už jejich společnost hlásí 50.000 prodaných kusů.

  V roce 1878 přichází pařížan Gillm s řetězovým pohonem. Roku 1885 John Kemp Starley sesrojí kolo s řetězovým pohonem a s řídítky ve tvaru vidlice a s koly, která už jsou stejně velká. Pojmenovává ho ,,Rover".Tlak nohou se převádí pomocí pedálů, řetězu a ozubených kol. Nástupem bicyklů, jejichž přední kolo má průměr už jen okolo 90 centimetrů, definitivně končí éra vysokých velocipédů. Cyklistickou revoluci pak dokončuje John Boyd Dunlop, když si jeho syn stěžuje, že kola jsou příliš tvrdá.Dunlop tedy vezme zahradní hadici, a pryžové obruče nalepí na ráfky kol, které později nahradí pneumatikami plněnými vzduchem. Roku 1890 Bratři Michelinové vylepšují vynález pana Dunlopa a cyklistickému světu představují pneumatiky, které je možné při závodech měnit a opravovat.

  19 ledna 1903 je vyhlášený první závod okolo Francie známý dnes jako TOUR DE FRANCE.

  A kolo se vlastně podepsalo i na kvalitě populace.Dělník si mohl zajet do továrny za prací a nemusel už bydlet vedle ní, mládenec si zajel za svým děvčetem a už nemusel být odkázán na nejbližší okruh své vesnice.

  Až do konce 50. let 20. století bylo jízdní kolo hlavním dopravním prostředkem na kratší vzdálenosti. Pak už bicykly začaly ustupovat levným autům a skútrům. Cykloprůmysl se opět nastartoval v 80. letech díky horskému kolu. Současný trend zase přeje elektrokolům. Tak hurá na ně!