Dějiny národa Českého - Z HISTORIE PRAHY V DATECH

 Připomínka dat důležitých pro vznik hlavního města Českého království a nynější České republiky.

L.P. 880.
Na neosídleném skalnatém ostrohu zvaném Žiži byl založen Pražský hrad knížetem Bořivojem I. ze slavného a vznešeného rodu Přemyslovců. Praha se tak stala natrvalo sídlem českých panovníků.

L.P. 885:
Kníže Bořivoj I. založil na hradě Pražském první kostel Panny Marie, vedle kostela stával i hřbitov s hrobkou knížete v přízemí. Kostel byl za knížete Spytihněva I. přebudován. Jeho zbytky jsou dodnes k vidění na druhém nádvoří Pražského hradu.

L.P. 915-921:
Kníže Vratislav I. Přemyslovec na hradě Pražském založil trojlodní baziliku sv. Jiří, která na stejném místě stojí dodnes.

L.P. 929:
Vojenská výprava německého krále Jindřicha I, Ptáčníka zvaného do Čech se dostala až k Praze. O této události se poprvé zmiňuje slavný kronikář Widukind z Corvey již v polovině 10. století.

L.P. 924:
Kníže Václav (sv. Václav) založil na hradě Pražském rotundu se čtyřmi apsidami zasvěcenou sv. Vítu.

L.P. 970:
U kostela sv. Jiří na hradě Pražském byl založen první klášter v Čechách. První abatyší benediktýnského kláštera se stala Mlada, dcera českého knížete Boleslava I. Přemyslovce.

L.P. 973:
Založení pražského biskupství na základě dohody Boleslava II. Přemyslovce s německým císařem Otou II. Prvním biskupem pražským se stal Sas Dětmar

L.P. 976:
Kostel sv. Jiří na hradě Pražském byl přestavěn pro potřeby kláštera Benediktinek. První abatyší se stala dcera knížete Boleslava I. a kněžny Biagoty Mlada.

L.P. 980-990:
Svou činnost zahájila vyšehradská mincovna, kterou zřídil český kníže Boleslav II. Přemyslovec. Ražba denárů, která probíhala až do L.P. 1012, za účasti domácích a zahraničních mincmistrů.

L.P 992-994
První zmínka o dřevěném mostu přes Vltavu. V Kristiánově legendě, která popisuje převezení tělesných ostatků knížete sv. Václava ze Staré Boleslavi na hrad Pražský.

L.P. 993
Druhý pražský biskup Vojtěch Slavníkovec založil první mužský klášter v Čechách v Břevnově u Prahy.

28.9. L.P. 995
Vyvraždění rodu Slavníkovců na hradišti Libice. Praha se tak stala jediným centrem sjednocených Čech pod vládou Přemyslovců.

L.P.1003-1004
Okupace Pražského hradu vojskem polského knížete Boleslava I. Chrabrého-následně byl knížetem zvolen Polák Vladivoj.

29.8. L.P. 1039
Přenesení ostatků sv. Vojtěcha Slavníkovce z Hnězdna do Prahy knížetem Břetislavem I.

L.P. 1041
Vpád císaře Jindřicha III. do Čech a následné obléhání Prahy. Kníže Břetislav nedaleko Strahova musel kapitulovat a Čechy mu byly uděleny v léno. Následně po této události došlo v Praze k velkému požáru. Byl poničen i kostel sv. Jiří na Pražském hradě.

LP. 1041
Kníže Břetislav I. dal Pražský hrad opevnit. Opevnění tvořilo pás hradeb.

LP. 1076 
Na Proseku byla postavena trojlodní bazilika sv. Václava, která byla LP. 1200 přestavěna.

LP. 1060-1096
Na Pražském hradě byla přebudována rotunda sv. Víta na trojlodní baziliku se dvěma chóry a západní lodí

LP. 1068 
Nejstarší písemná zmínka o Hostivaři.

LP. 1070
Český král Vratislav I. založil Vyšehradskou kapitulu, která byla vyňata z pravomoci pražského biskupa, a podřízena papeži. Vyšehrad se stal načas knížecím sídlem. Stavba kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

LP. 1086
První písemná zmínka o Braníku, Bubnech, Butovicích, Dejvicích, Jinonicích, Nuslích, Komořanech, Vršovicích, Vinoři a Záběhlicích.

LP. 1091
Založení židovské a kupecké osady v pražském podhradí. 
Vše doloženo v Kosmově kronice české.

LP. 1091
Při velkém požáru Pražského hradu vyhořela bazilika sv. Víta.

LP. 1096
Průchod křižácké výpravy Prahou vyvolal doslova pogrom na židovském obyvatelstvu. Zavražděno bylo údajně 450 židů. Byla zahájena i velká konfiskace židovského majetku.

LP. 1098
Byla postavena trojlodní bazilika sv. Štěpána-dnes farní kostel sv. Longina v osadě na Rybníčku-dnes Karlovo náměstí.
Taktéž byla vybudována rotunda sv. Martina na Vyšehradě, jako panský kostel se hřbitovem.

LP. 1105
Zpráva kronikáře Kosmy o sobotních trzích mezi Pražským hradem a Vyšehradem.

LP. 1109
Praha byla dějištěm mocenského boje mezi knížetem Vladislavem I. a Bořivojem II.

LP. 1115
Byl založen na dnešním Novém městě Pražském v opatovické ulici kostel sv. Michala.

LP. 1115
První písemná zmínka v zakládací listině o Zbraslavi.

LP.1124
První zmínka o židovské synagoze v Praze-stávala patrně na Malé Straně. Po požáru LP. 1142 zanikla.

21. října LP. 1125
Zemřel děkan pražské kapituly a kronikář Kosmas.

LP. 1135
Na Petříně byl postaven kostel sv. Vavřince. V 18. století byl velmi nákladně přestavěn do dnešní podoby.

LP. 1135
V pramenech se poprvé připomíná kostel Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí. Vedle kostela stával i špitál.

LP. 1135
Zahájení stavby kamenného paláce a hradeb knížetem Soběslavem I.

LP. 1140
Vladislav II. a olomoucký biskup Jindřich Zdík založil klášter Panny Marie na Strahově v románském slohu.

LP. 1140 
Sídlo českého panovníka bylo přeneseno z Vyšehradu zpět na Pražský hrad.

LP. 1142
Zpráva o existenci osady Újezd a kostela sv. Jana Křtitele (na prádle). Kostel byl předán řeholnicím od sv. Jiří.