Dějiny národa Českého - ZÁKEŘNÁ VRAŽDA NA TETÍNĚ Díl první
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Boj mezi Ludmilou a Drahomírou
Svatá Ludmila je typickou představitelkou první etapy christianizace Čech. Podle legendy mantovského biskupa byla Ludmila zprvu pohankou, pak ale vzorem křesťanských ctností. Podle všeho byla dcerou jistého knížete Pšovanů-Slavibora. Domácí legendy však uvádějí, že pocházela ze Srbska a její původ tak není český. Sňatek Ludmily s Přemyslovcem Bořivojem dosvědčuje, že oba rody na konci 9. století navázaly kontakty.
Hlavní historická role kněžny Ludmily nastala po smrti jejího manžela Bořivoje, a pak v době jejich synů Spytihněva a Vratislava, kdy i po jejich odchodu na onen svět vládla jako regentka v zastoupení za nezletiletého vnuka a budoucího knížete Václava (sv. Václava). Vlastně se starala zejména o jeho výchovu v duchu kristianizace. Po smrti druhého syna Vratislava se ale k vládě v Čechách přihlásila vdova po Vratislavovi Drahomíra z rodu Polabských Stodoranů. I přesto se však Ludmila snažila ovlivnit Václavovu výchovu, a tak se dostala do konfliktu se svou snachou Drahomírou, která ze záhadných důvodů prosazovala na knížecí stolec v Praze druhorozeného syna Boleslava, který se narodil patrně v roce 915, kdy byl kníže Vratislav již knížetem.
Kromě toho Ludmila souhlasila s novou orientací jejího vnuka, knížete Václava na východofranského krále Jindřicha Ptáčníka, zatímco Drahomíra uznání tohoto politického posunu zarputile odmítala. Ludmila byla v tomto případě jistě ovlivněna svými rádci v čele s biskupem Pavlem, který pocházel z kláštera sv, Jimrama v Řezně. Spor obou nakonec vedl k nucenému odchodu Ludmily z Prahy na hrad Tetín, kam se s ní uchýlil i její duchovní přítel Pavel. V této nejasné době dosud nepřevzal vládu kníže Václav, ačkoli jak se ukázalo dle antropologické expertízy jeho tělesných pozůstatků, byl v době smrti svého otce Vratislava více než dvacetiletý.
Kněžna Drahomíra vyřešila nakonec spor s tchyní Ludmilou vraždou. Podle legendy Přemyslovce Kristiána se odehrála takto: Bylo to 15. září LP 921. kdy k tomu dala rozkaz dvěma předním členům své družiny Tunovi a Gomonovi. Byli to nejspíše Vikingové, kteří přišli do Prahy za obchodem z Kyjeva. Takové bojovníky přijímala všechna knížata do družin obzvláště ráda, nejenom proto, že byli zkušení světoběžníci ve válečném řemesle, ale také proto, že jako cizinci neměli v zemi ani příbuzné a co více ani přátele.
Oba Vikingové si vybrali nevelký oddíl prostých bojovníků a spolu s nimi odjeli na hradiště Tetín. Vlastně to nebyla žádná vojenská výprava, Tuna s Gomonem nechtěli Tetín dobývat, a tak použili lsti, jedné z těch, jejichž jsou plné skandinávské ságy a legendy. Předstírali, že mají nějaké běžné vojenské poslání a hodlají na Tetíně jen přenocovat, tak aby se ráno vydali na dlouhou cestu...Konec první části.
