Dějiny národa Českého - ZÁKEŘNÁ VRAŽDA NA TETÍNĚ-SVATÁ LUDMILA Díl druhý
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Uškrcena šátkem
Zákeřná vražda, jež se odehrála dne 15. září LP 921, měla politický charakter. Vláda mladého knížete Václava byla podle tehdejší doby až příliš orientována na Německo. Bylo tomu ale tak i ve skutečnosti? Vždyť již dávno předtím, jednak strýc Spytihněv, ale i Václavův otec Vratislav, se oba poddali bavorskému králi Arnulfovi. Václav, a potažmo jeho babička Ludmila, v této prozápadní orientaci jen pokračovali. Jak se tedy odehrála vražda, nebo spíše msta ze strany Drahomíry vůči Ludmile?
Toma a Gomon byli vysláni na hradiště Tetín, které se stalo útočištěm Ludmily poté, co opustila Pražský hrad. Celé hradiště jistě spalo, když brzy po půlnoci vrahové Toma a Gomon zaútočili. Podle všeho vylomili vrata dvorce a obsadili ho. Většina bojovníků zůstala při palisádě, aby tak odvrátila případný pokus hradní posádky přijít na pomoc své paní a jen Toma a Gomon vnikli do domu a až do ložnice kněžny Ludmily. Vyděšená kněžna se je pokoušela uchlácholit tím, že jim připomínala, jak se k nim vždy dobře chovala a jak bohatě je obdarovávala. To ale jistě nemohlo na otrlé profesionály zapůsobit, vytáhli nebohou Ludmilu z lože a hodili ji na zem. Nepoužili však meče, nýbrž ji uškrtili.
Vystrašené služebnictvo a ani hradní posádka se Ludmilu nepokusily bránit, a také kněz Pavel se před vrahy ukryl. Patrně ještě v noci uprchl do bavorského Řezna, vzhledem k tomu, že mrtvou kněžnu náležitě on, a ani žádný jiný kněz nepohřbili, a tak ji služebnictvo ve spěchu zahrabalo "pod zdí hradu".
Kněžna Drahomíra sice zvítězila, pomstila se za skutečné nebo domnělé příkoří, zmocnila se tchynina majetku, ale politicky však jednoznačně prohrála. Brzo po roce 922 již biskup Pavel působil v Praze. Nátlak Arnulfův byl zřejmý a prohra zbavila Drahomíru podpory domácích velmožů. V roce 924 po těžké roztržce došlo k bojům, které vynesly na knížecí stolec konečně Václava. Ten pod tlakem velmožů matku vyhnal. Když se po letech vrátila zpět, žádný politický vliv již zpět nezískala. Kladla se ji za vinu vražda kněžny Ludmily a zhoršení politických vztahů s Bavorskem. Po zavraždění svého staršího syna, knížete Václava, sotva ušla smrti z rukou Boleslavových lidí. Metody tehdejší doby byly velmi tvrdé.
Ještě bych si dovolil jednu poznámku k nejasnosti o usmrcení kněžny Ludmily. Podle dobového názoru byl mučedníkem ten, který prolil krev za víru. Ale kněžna Ludmila byla podle staroslověnské legendy z 11. století zardoušena provazem (uše) podle legendy Mantovského biskupa ze severní Itálie šátkem (ušev) Tento výklad by mohl podporovat nález tkaniny s vetkaným geometrickým vzorem, do které byly zabaleny kosti kněžny, jak prokázal archeologický výzkum hrobu sv. Ludmily v roce 1981 až 1982.
Současně je naprosto nepochybné. že kněžně Ludmile nebyla provedena dekapitace (setnutí hlavy) , jak to dokazují neporušené krční obratle Při vraždě samotné tedy nebyla jistě prolita krev. Legendy proto tento fakt popisují tak, že kněžna prosila vrahy, aby ji sťali hlavu. To však neudělali. V roce 925 nechal její tělo z Tetína převést kníže Václav a pohřbil ji do kostela sv. Jiří na Pražském hradě, který dal postavit její druhorozený syn kníže Vratislav I., někdy okolo roku 917 až 920. Ostatky svaté Ludmily jsou v dnešním klášteře sv. Jiří dodnes k vidění.
