Dějiny národa Českého - ZANIKLÁ OSADA POŘÍČÍ-PRAHA
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
V dnešním hlavním městě Praze bylo mnoho vesnic, osad či předměstí, které by jste dnes jen těžko hledali. Po některých jsou alespoň pojmenovány dnešní ulice. Tak tomu je i v případě vesnice Na Zderaze, Na Rybníčku, V Tůňkách nebo Na Poříčí, o které dnes budu psát. Tato dnes již zaniklá osada přitom byla v dávných dobách vcelku bohatou a velmi rušnou vesnicí, která v době Přemyslovské ještě ani nebyla součástí Prahy. Dnes je zde jen ulice, která má název Na Poříčí.
Vznik této kdysi zaniklé osady je připomínán zejména v kronice Kosmově, kde se píše, že někdy v době knížete Boleslava II. zde stával vodní mlýn, jenž patřil bohaté mlynářské rodině, která někdy okolo LP 985 velkou částkou přispěla na stavbu zde prvního románského kostela. Ten se dodnes jmenuje kostel sv. Klimenta Na Poříčí. V době Boleslava II. se zde údajně usadilo mnoho, převážně německých bohatých kupeckých rodin a vznikla zde velmi důležitá obchodní cesta nesoucí název Vicus Teutonicim (Německá vesnice).
Tato ryze německá osada zde byla ještě v době knížete Soběslava II., který udělil německým obchodníkům velmi důležitá privilegia už na konci 12. století. Vesnice Na Poříčí měla nejenže vlastního faráře, který byl vyňat z pravomocí pražského biskupa, ale měla zde i soud. Ten byl pod dohledem samotného českého knížete, což znamenalo, že se zde bez problémů mohl udělit např. i trest smrti či v té době hojně rozšířené tortury (právo útrpné).
Patrně někdy v polovině 12. století byl na tomto místě s povolením českého knížete a druhého českého krále Vladislava II. Přemyslovce postaven ještě jeden kostel ovlivněný již gotickými prvky, které zde v Čechách jako stavební sloh byly novinkou. Kostel byl zasvěcen sv. Petrovi a stojí dodnes v ulici Na Poříčí. Kostel byl po dostavbě předán ryze českému církevnímu řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Dokončen byl ale až v následujícím století. Osada, kterou spravoval hlavně německý rychtář, byla proslulá svými trhy, kde jste mohli ledacos nového zakoupit. Dokonce se tam prodávalo i vzácné koření či v té době velmi neobvyklé tropické ovoce. Bylo zde vskutku velmi rušno, a to i díky rytířským turnajům, které se každý rok pořádaly.
LP 1200 zde na Poříčí moravský markrabě Vladislav Jindřich přivedl rád Německých rytířů a věnoval mu původní kostel sv. Klimenta. Řád posléze zřídil špitál a usadil se tam se svou bohatou a v té době v Evropě vlivnou komendou. O několik desetiletí později měl být v osadě na Poříčí zřízen i první klášter, jenž by byl financován samotnou druhou manželkou českého krále Přemysla Otakara I. Konstancií Uherskou. Klášter měl být ve správě řádu ženských cisterciaček. Konstancie Uherská k tomuto účelu odkoupila dokonce od německého řádu mnoho okolních polností ale i samotný špitál. Ale již v té době královna-vdova klášter rozhodla postavit u Tišnova nedaleko Brna a nazvala jej Porta Coeli (Nebeská brána). Přesto se ale v osadě na Poříčí klášter, tentokrát s požehnáním krále Václava I., stavět započal. Dala k tomu podnět králova sestra Anežka, která do nově stavěného kláštera Na Františku později vstoupila jako jeho abatyše.
Sláva poříčské osady skončila až v době krále Václava II. někdy okolo LP. 1280, a to díky velké povodni, která se jako smršť přehnala celou Prahou. Zničen byl i původní kostel sv. Klimenta a celá osada byla na dlouhou dobu prakticky zatopena. Díky tomu se v osadě objevil hladomor a epidemie úplavice. Mortalita v osadě byla v té době až z 85% z původního obyvatelstva, přežila jen necelá čtvrtina. Na samotný příkaz krále Václava II. byl někdy okolo roku 1288 vykopán hromadný hrob, do kterého bylo pohřbeno na 240 obyvatel původní Poříčské osady.
Až v době krále Jana Lucemburského se započalo s opravou zatopeného a zcela poničeného kostela sv. Klimenta. Karel IV. posléze celou původní osadu začlenil do Nového Města pražského, To se započalo stavět LP 1348. Tím ale celá historie kdysi bohaté a vlivné osady skončila úplně.
