Dějiny národa Českého - ZAPOMENUTÁ STAVBA ,,KOSTELA SV. VÁCLAVA
www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Vznik Malostranské rotundy
Před časem jsem Vám milovníci české historie psal o nálezu, který učinila Matematicko-fyzikální fakulta přímo v centru Starého města Prahy. Tento objev jsem začal dále více sledovat a dnes se o mé poznatky k této zapomenuté stavbě rád vracím. Správně tvrdí už český dějepisec František Palacký, že záhy po smrti knížete Václava byly zakládány četné kostely k jeho cti a chvále, a to nejen u nás, ale i za hranicemi Čech. Je jisté, že mezi tyto nejstarší kostely na našem území patří i nalezené zbytky románského kostela sv. Václava, který kdysi stával na Malostranském náměstí v Praze, a to přímo proti nynější Nerudově ulici.
Na starých rytinách je patrno, že to byla pravděpodobně stavba kruhovitá s věží po straně a apsidou, neboli oltářní kaplí, obrácenou k východu. To samo naznačuje, že původ románské rotundy je mnohem starší, než nám určil kronikář Kosmas, který tuto stavbu datuje do doby prvního českého krále Vratislava, tedy kolem roku 1085. Rotunda sv. Václava ale časem začala chátrat a byla v roce 1685 nahrazena jezuitským klášterem a knihovnou. A následně zbořena a nahrazena dnešním kostele sv. Mikuláše.
Již v době vzniku této románské rotundy byl v té době nepříliš prostorný kostel jistě bez střechy, namísto toho byl kostel "zakrytý" jen slámou a sloužil jako útočiště tulákům či bezdomovcům. V době knížete Boleslava I., tedy tři roky po zavraždění svého bratra Václava v březnu roku 938 kajícník Boleslav z vraždy svého staršího bratra provedl vlastně svatořečení. Nechal totiž převést ostatky mrtvého knížete ze Staré Boleslavi do Prahy a je zcela jisté, že "kanonizační" průvod s ostatky sv. Václava jel kolem již stojící rotundy. O této translaci se zmiňuje už Kristiánova legenda, která uvádí, že průvod jel kolem kamenného kostela na malostranském rynku. Jenže se bohužel nezmiňuje o jeho názvu.
Je tedy patrné, že kostel (rotunda) nemohla být postavena knížetem Václavem a nejmenoval se kostel sv. Václava. Asi těžko ji v době, kdy byl kostel stavěn, mohl kníže Václav nazvat svým jménem, když byl ještě naživu. A pak přišlo zjištění, že podle podlahy, která byla objevena v roce 2015, bylo odhaleno, že tato podlaha s reliéfy, které se dodnes dochovaly, byly již použity při prvním křesťanském kostele Panny Marie na druhém nádvoří Pražského hradu, který stavěl první křesťanský kníže Bořivoj patrně před rokem 888/889, kdy zemřel.
Zbytky tohoto kostela jsou dodnes k vidění na Pražském hradě. Podlaha se již v době knížat Václava a jeho pokračovatelů nepoužívala. Reliéfy jsou totiž totožné jako při stavbách kostelů velkomoravských panovníků. Byl tedy Bořivoj zakladatelem nejen kostela na Pražském hradě, ale i neznámého kostela Malostranského? Spíše bych se přikláněl k osobě Spytihněva I., tedy Bořivojova prvorozeného syna. Vede mně k tomu fakt, že Spytihněv byl poslední, který mohl reliéfy na podlaze navrhnout. Po jeho smrti již Velkomoravská říše prakticky neexistovala. A Čechy přijaly západní křesťanství.
Nadále budu rekonstrukci této záhadné stavby přímo v centru Starého města v Praze sledovat. A pokud zjistím nové skutečnosti napíšu je zde.
