Dějiny národa Českého - ZIKMUND A JEHO VĚRNÍ

  Jestliže se Václav IV. obklopoval bandou takzvaných ,,vyžírků" z nízké šlechty, jeho bratr Zikmund musel čelit neustálým intrikám své budoucí tchýně Alžběty Bosenské, která po smrti polského krále okamžitě korunuje svou mladší, sotva desetiletou dceru Hedviku na krále ,Rex Poloniae a nikoliv na královnu, aby bylo jasné, že je skutečným a svrchovaným vladařem. Odmítá všechny nároky Zikmundovi a ten utíká z nepřátelského území na bratrův pražský dvůr. Zde pod nátlakem matky - vdovy Alžběty Pomořanské se konečně dosud váhající Václav IV. rozhoduje k ráznému kroku a vyhlašuje vojenské tažení.

  Situace v Uhrách je více než vážná a tady se už projevuje Zikmudova povaha tvrdého vyjednavače a budoucího vládce. Sotva osmnáctiletý prokazuje samostatnost, rozhodnost a krutost. Musel se rychle zorientovat a obklopit skupinou spolehlivých šlechticů. Jedním z nich byl polský šlechtic Stibor ze Stibořic (1347 - 1414), který stál Zikmundovi po boku od smrti polského a uherského krále Ladislava a postupem času se stal jedním z nejmocnějších šlechticů v Uherském království. Záhy tak i někteří revoltující uherští baroni pochopili, že mladého českého prince na cestě na uherský trůn nic nezastaví a přidali se na jeho stranu.

  Za podpory značné části uherské šlechty je dne 31. března 1387 ve Stoličném Bělehradě korunován na uherského krále. Stibor ze Stibořic a Beckova se honosil titulem ,,Pán celého Pováží" a díky Zikmundově přízni mu patřila celá západní polovina dnešního Slovenska. Hlavním Stiborovým sídlem byl hrad Beckov. Zikmundův druhý rytíř byl uherský palatin a bán Chorvatska, Slavonie a Dalmácie - Mikuláš II. Gorjanský ( ? - 1433) . On a Stibor byli nebohatší a nejmocnější uherští magnáti.

 Mikuláš se stal důvěrníkem navzdory tomu, že byl synem popraveného palatina Mikuláše I. Gorjanského, stoupencem Zikmundovy tchyně Alžběty. Mikulášovou druhou manželkou se stala Anna Celjská, starší sestra druhé Zikmundovy manželky Barbory Celjské. Třetím rytířem byl otec obou zmíněných sester Heřman II. Celjský, hrabě z Celje, který prokázal mimořádnou statečnost v prohrané bitvě u Nikopole, v níž zachránil život Zikmundovi, sobě a třem zmíněným rytířům. Za věrné služby, ač cizinec, se stal uherským šlechticem.

  Čtveřici bohatých magnátů doplňuje Ital Pipo Spano z Ozory ( 1369 - 1426), česky zvaný Pípa Vlach, narozeného v rodině zchudlého šlechtice ve Florencii. Pipo byl jedním z hejtmanů, kteří spravovali královské hrady, byl také Zikmundovým důvěrníkem a komorníkem a v roce 1399 získal úřad správce zlatých dolů v Uhrách. Oženil se s dědičkou rodu Ozorai, Barborou z Ozory. I když byl cizinec, byl přijat do uherského šlechtického stavu. Všichni tito šlechtici, vynikali svou rozvahou a hlavně podporou svému králi a to hlavně v časech, které byly víc než vážné. Honosili se Řádem draka, který založil Uherský král Zikmund, stejně jako jeho bratr v Čechách založil řád Točenice.