Demence má velký prostor
www.inadhled.cz Zodpovědnost za národ byla předána hygienikům. Už to nejsou ministři, epidemiologové, teď nám vládnou hygienici. A protože si pamatujeme, že jako děti nás mýt ruce učily především mámy, tak jsou na těchto postech většinou ženy. Takže tu máme další problém. Zodpovědnost žen podpořená emocemi byla vždy větší, tedy se z dalších nařízení asi brzy zblázníme. To bylo řečeno nikoliv výstižně, ale slušně. Realita je podstatně otravnější.
Vzhledem k tomu, že se zvýšil počet testování, je vcelku logické, že se zvyšuje i číslo lidí, kteří, ač o tom vůbec netušili, mají v sobě údajně covid-19. Údajně proto, že testy nelze vizuálně posoudit. Kdyby Vám do nosu strčili tyčinku, a ta se třeba při styku s koronavirem okamžitě zbarvila třeba do modra, bylo by to vypovídající. Tak tomu není. Necháte se otestovat a přijde Vám výsledek, o jehož pravdivosti si můžete myslet cokoliv. To proto, že žádné potíže nemáte. Navíc o kvalitě samotných testů pochybuje i řada lékařů. A protože víme, že byl dám úkol: Muž s brašnou neprojde, tedy koronaviru musí být tolik, aby se očkovalo, věřit výsledkům může jen naivní hlupák. Takže nemáme procentuálně více nakažených, ale je jich vzhledem k poměru testů a výsledků pořád stejně. Přesto se sahá k opatřením, která znamenají opět návrat k rouškám, zavírání podniků a ukončování sportovních zápolení.
Ukázkou demence je rozpuštění národního fotbalového týmu. Po výhře na Slovensku a před dalším utkáním se Skotskem byla reprezentace rozpuštěna. Bude nás to stát pravděpodobně tři body v dalším zápasu. Důvodem je pozitivní test na covid u dvou lidí v realizačním týmu a obava z infikování hráčů potřebných v bojích o postup do evropských pohárů. Jde o velké peníze, takže Slavie, Sparta a Viktorka se dohodnuly na stažení svých zástupců ze srazu. To už zůstali v karanténě Souček a Schick hrající v zahraničí a odjel i slávistický brankář Kolář. Takže opět komedie. Je třeba upozornit, že ,,nakažení‘‘ členové realizačního týmu jsou bez příznaků, tedy úplně zdraví. Hygienička však rozhodla, jede se domů. Dost možná reprezentanti skončí v karanténě. Takže budou trčet doma, a kdyby si chtěli zatrénovat a byli v Austrálii, tak jim policie asi ustřelí palici, tam to totiž došlo o level výše. U nás budou muset denně na testy a doufat, že tyčinku někde někdo o něco neotře. Omlouvám se za použité výrazy, ale to už hlava opravdu nepobírá.
Výše uvedené naznačuje, v jakém duchu se bude odvíjet vše následující. Prymula řekl očkovat, potřebuje totiž ekonomicky pozvednout upadající firmu své dcery, a ta by se měla na vakcinaci významně podílet. Takže se budou všechna potřebná čísla zhoršovat, lidé budou povinni nosit hadr přes ústa, přestože ten předání virů nebrání, ale za to spolehlivě zadržuje odpad, který tělo opouští při vydechnutí a Vy si ho ženete zpět do plic, no a zároveň se ekonomika opět propadne dále do žumpy, která celou tuto situaci doprovází. Už nyní se firmy vrací k home office, takže lidé budou doma dřepět na zadku, nebudou chodit nakupovat a až se zase zavřou školy, tak už si to většina ekonomicky závislých lid na skutečné práci takzvaně hodí. Sportovci odškrtnou další ztracenou sezónu, ti starší ukončí kariéru a všichni tu budeme jíst asi kořínky. O cestách kamkoliv za čímkoliv si nechte zdát, strašení čísly má vliv i na pohled našich sousedů na nás, takže se za chvíli dostaneme nejdál tak do Budějovic, Chebu, či Mikulova.
Koronavir tu bude. Buď sám zmizí, nebo zmutuje, případně s námi prostě zůstane stejně, jako ostatní viry. Očkování je blamáž a kšeft, chytrá karanténa porušováním zákonů a testem, jak moc se lidé nechají sledovat. Zdravý člověk se covidu bát nemusí, nemocný se může připravit zvyšováním imunity a u nejohroženějších kategorii, pro které je chřipka nebezpečná, to bude vždy tak trochu loterie, ostatně stejně, jako právě s tou chřipkou. Hygienici vycítili příležitost podobně, jako epidemiologové a ti žijící z výroby, distribuce a aplikace vakcín. Řada hlupáků se staví za povinnost nosit roušky a jsou schopni udávat či napadat lidi neochotných podlehnout uměle vyvolané panice. Žijeme v době, kdy je gestapo a jeho informátoři nahrazeni jinou sortou lidí s podobným přístupem. A to nejsme v kdysi tak obdivované Austrálii. Opravdu to můžeme akceptovat?
Jindřich Kulhavý