Elektronizace dálnic….

   Moderní doba žádá pokrok, naše draze placené tankodromy tedy čekají nové úpravy. Netýkají se však jejich povrchů, modernizace odpočívadel, výstavby kvalitních toalet, ale jde o větší dohled nad vším, co se na nich děje. Takže nás čeká především další rozvrtání již tak dosti nedokonalých dálnic. Pamatujete li si, co se dělo na Jižní spojce a magistrále v Praze, když byly osazovány systémem měření rychlosti, tušíte průběh. Ukládání kabelů znamenalo uzavírky, zácpy a mechanizaci v rychlém pruhu.

  V rámci výše uvedené modernizace se připravuje následující. Začněme pozitivy. Jedním z nich je instalace průjezdných vah určujících hmotnost kamionů, aniž by je musela policie zastavit. Při jízdě v pravém pruhu jistě vnímáte na většině míst D1 vyjeté koleje od přetížených mastodontů. Tato zařízení by byla jistě nejdříve obrovským přínosem pro státní pokladnu v podobě pokut za porušení předpisů, později v menší potřebě neustále rekonstruovat nekvalitní povrchy dálnic.

  Druhým vhodným nápadem je zlepšení možnosti informovat řidiče před potencionálním nebezpečím, které se vyskytuje ve směru jeho jízdy. Větší hustota tabulí rozhodně nebude na škodu. Bohužel tím pravděpodobně končí vyloženě přínosná zařízení, nastupují ta, která budou především zdrojem nepříjemností pro řidiče.

  Vynecháme li tedy dobu, po kterou se slibovaná modernizace podepíše na snížení propustnosti dotknutých úseků, jde o to, že budeme sledováni téměř všude kamerami, což by ještě tolik nevadilo, v podstatě jsme už pod jejich dohledem kdekoliv. Daleko horší je, že se bude měřit rychlost úplně všude. Pokud se podaří využít stávajících mýtných bran, k tomu se přidá mnoho radarů umístěných ve svodidlech a na mostech, u výjezdů z benzínových čerpadel budou pro změnu hlídkovat policejní passaty a superby, stane se z dálnice naprosto precizní síť, v níž bude zachycen každý, kdo jen trošku zrychlí.

  To zní plno uším samozřejmě libě, ale přiznejme si, že něčeho je už přespříliš. Úředníci sedící na židlích ministerstev dopravy a v lavicích různých parlamentů dělají vše proto, abychom my, pro které byl automobilismus nejen nutností, ale i láskou, začali hledat nové koníčky. Z cestování po dálnici se tak stává pouze obdoba jízdy pravidelnosti veteránů při jejich srazu. Rozdíl je pouze v použité technice a jejím stáří. Opět tak následujeme některé země v tom, o co normální člověk nestojí. Může to však ukázat jinou cestu. Skuteční milovníci benzínového odéru si prostě nekoupí dálniční známku a začnou se vracet zpět na zakroucené okresky.

  Jisté je, že jde opět o slušný byznys. Možná by bylo asi lepší nejdříve opravit nynější trosky dálniční sítě, dostavit nové úseky s přípravou na novou elektronizaci a až poté spekulovat o tom, jak plno lidí otrávit. Je jasné, že někteří z vás budou nesouhlasit a tvrdit, že zákony se musí dodržovat. Souhlasím, bohužel ne všechny jsou však logické a správné.

J3.K