Evropská levice to s námi koulí

 O tom, jak vládnutí podobných subjektů vypadá, si tedy nemůžeme dělat iluze. Jen pro připomenutí.  Být na levé straně politického spektra znamená jít na ruku odborům, tvořit sociální politiku blízkou samaritánství a v podstatě si žít nad poměry. To se mnoha lidem zdá být velmi přijatelné, ve skutečnosti však jde o ztrátu zodpovědnosti vůči budoucnosti země. Pravice je naopak více kapitalistická, to znamená, že snaží se hospodařit s prostředky více ve směru rozvoje, minimálně podporuje flákače a preferuje prosperitu, vývoj a efektivně pracuje s úsporami a financemi všeobecně, někdy i za cenu vyhraněnějšího vztahu se zaměstnaneckou sférou. Chápu, že sociální výhody se zdají být mnohým příznivější, než nutnost pořádně pracovat, ale bohatství země vzniká určitým procesem. Nemáme li tu zásobu nerostných surovin, chybí nám moře umožňující rybolov a turistiku ve velkém, musíme bohužel o to více pracovat a vše předešlé nahradit naší pílí a dobrým hospodařením. V kapitalismu se daří schopným, pod vládou levice prospěchářským. Lze o nadnesené srovnání, přiznávám, nicméně jde o jistou snahu jednodušeji přiblížit rozdíl.

  O tom, že evropské obyvatelstvo stárne, není pochyb, statistiky nelžou. Díky tomu v mnoha státech kolabuje důchodový systém, nebo se k dotyčnému bodu rychle blíží. Přitom nelze neustále výše posouvat věk vhodný k odchodu na odpočinek, už nyní se ho ne každý dočká. Mladá generace posouvá narození prvního potomka a nejednou se spokojí i s tím jediným.  Což by sice mělo vést ke snižování nezaměstnanosti, zároveň se tak však nestačí vydělávat na důchody pro seniorskou generaci.  Takže je zapotřebí omlazení obyvatelstva.

  Snížit průměrný věk obyvatel lze několika způsoby. Vynecháme li ty nelidské, zbývá zvýšení porodnosti, nebo dovoz mladé generace odjinud. Zvýšit počet narozených dětí je proces vyžadující podporu mateřství a mladých rodin. Vytvořit jim možnost vychovávat tři až čtyři děti, aniž by byla snížena jejich sociální úroveň. Nabídnout zdarma jesle, školky, zájmové kroužky, myslet na kvalitní, ale nikoliv drahou stravu pro malé děti, trh s oblečením a ostatním zbožím pro děti by neměl být zdrojem peněz pro státní pokladnu. Neodsoudit matku s dítětem k tomu, že se bude strachovat o práci a bude vyhledávat jiné možnosti, například předražené soukromé jesličky. Jistě si uvědomujete, že v tomto případě by byla zachována identita národa, zároveň by si stát vychovával vlastní lidské zdroje. Bohužel je to pracná záležitost. Místo toho se u nás v minulých letech rušilo množství školek a jeslí, snižovali se stavy ve školách a nikdo neviděl budoucnost v rozvoji vztahu k mateřství. Mít nyní dítě je pro mnohé často luxus, který si nemohou dovolit, snad jedinou výjimkou jsou odborníci na sociální dávky, tedy Romové. Ti se však schovávají za rasovou diskriminaci a vysávají dokonale sociální systém, aniž by přiložili ruku k dílu.

  Druhá verze se nyní praktikuje. Evropa si dováží nové lidi z muslimských států. Vzhledem k tomu, že k nastartování svých systémů potřebuje až 50 milionů lidí mladší generace, levicové vlády se příliš nebrání pohodlnému získávání nových lidí. Imigrace je pro ně ideální, navíc se při správných pobídkách rozmnožuje jejich voličské portfolium, což znamená, že zůstanou dalších mnoho let v křeslech parlamentů evropských zemí. Pravice si uvědomuje své špatné postavení a brání se většinou přílivu neperspektivních utečenců, bohužel ji však poslouchá jen skupina vlastenců a těch, kteří umí počítat a s vědomím, že ve skutečnosti jde o totální destrukci starých evropských kultur a národů. Vzhledem k tomu, že se křesťanům nepodaří převést muslimy na svou víru, dokonce se z nich nestanou ani ateisté, budou změny pokračovat a změní se v nepokoje agresivního rázu odpovídající agresivitě islámského náboženství.

  Do Čech se zatím nikomu nechce, což je pochopitelné. Německo je pro všechny zemí bohatství, to díky kvalitě výrobků, kterou produkuje, vysoké životní úrovni a historii. Byly by jí i USA, ty jsou ale hůře dostupné, takže v úvahu pro Asiaty a Afričany přicházejí právě naši sousedé. Podobně se přistupuje k Velké Británii, Švédové byli dlouho vstřícní, poté je na řadě Francie, Itálie a Španělsko. Pokud se tedy k nám nikomu nechce, není důvod je přemlouvat. Naši politici po zkušenostech s Romy vědí, že hledat řešení v importu podobně pracovitých etnik není dobré řešení.

  Přesto se u nás vyskytují exoti, kteří ve své naivitě a touze být světoví touží po rozšíření spektra obyvatelstva. Opět jde o levicově zaměřené voliče. Nedávno vzniklé stránky vyzývající muslimy k imigraci do České republiky jsou přímo důkazem omezenosti některých jedinců a měli by být prověřeny policií a jejich zakladatelé a provozovatelé potrestáni. V diskuzích spojených s těmito kolaborantskými stránkami jsou jejich autoři odsuzováni a jejich chování je srovnáváno s majstršykem komunistů předcházejícím invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Tehdejší levice se vyznamenala zvacím dopisem, díky kterému jsme poté měli Rusy v naší zemi až do jejich odchodu po změnách začínajících v roce 1989. A o to nikdo nestojí.

   Nejsme xenofobním národem, jen máme velmi špatné zkušenosti. Zcela upřímně mi je jedno, je li majitelem občerstvení s kebabem muslim, křesťan nebo někdo jiný. Bude li pracovat, odvádět daně a nebude li nijak vyčnívat ze společensky přijatelného standardu, asi nikomu vadit nebude. Jenže tato představa se rozchází s realitou. Jedna rodina muslimů integrovaná do sta těch původních problémy nedělá, ve chvíli, kdy to bude v jiném poměru, však hrozí komplikace, které mohou přejít v nepokoje a zhroucení všeho, na co jsme zvyklí. Proto je třeba si své hodnoty bránit.

J3.K