Grandslam pro mnoho lidí skončil

  Na případ Djokoviče můžete mít různý názor. Jedni požadují dodržování pravidel stanovených pro všechny, aniž by si byli schopni uvědomit jejich nesmyslnost. Skutečně existují lidé, kteří jsou ochotni skočit z okna, když jim to nějaká dle nich autorita nařídí. Druzí mu fandili po celou dobu, přičemž důvodem bylo už jen to, že se vzepřel diktaruře a nepodstoupil vakcinaci. Vzhledem k zvýšenému počtu komplikací u vrcholových sportovců v poslední době spojených s očkovací mánií je to vcelku pochopitelné a Novak se prostě rozhodnul preferovat své zdraví před možným ziskem 21.granslamového titulu, kterým by se dostal v jejich počtu před oblíbence vakcinačního mága Gatese, tedy další dva největší šampióny Federera a Nadala. Právě s nimi sdílí dosud stejný počet vítězství v nejprestižnějších turnajích. Covid už tak rozdělil společnost, takže celá situace kolem tenisty byla lakmusovým papírkem, který určoval, vyhraje li selský rozum či uměle vytvořená pandemie se všemi svými opatřeními, šikanou a nelogickými rozhodnutími. Dobré je, že tu Djokovič je a dosud nepodlehnul. Smutným se naopak jeví pokračující zabedněnost politických pseudoelit, případně pokračující korupce v jejich řadách.

  O neústupnosti politiků se dosud přesvědčují v Rakousku, kde vláda nadále drží linii povinného očkování všech nad 18 let platného od února. Výše pokuty za neuposlechnutí je brutální, navíc už nyní si bez QR kódu s výjimkou jídla nic nenakoupíte, nikam se nedostanete a jste vyřazen ze společnosti. Koronafašismus v Rakousku se blíží k bodu zlomu a může jít o rozhodující událost v Evropě. Pokud Rakušané svůj boj s vládou prohrají, chytí se toho další státy. Italové, Francouzi a Němci k tomu nemají daleko a eurounijní řiťolezci na Slovensku i u nás by dostali nástroj, kterým by se záhy oháněli. Jak úspěšně, to je otázkou, nicméně, jak všichni víme, nástrojů na otravování života mají v rukách poměrně dost. Bohužel si za to můžeme sami, protože tu neomezenou moc nejsme schopni korigovat a jim zase platné zákony moc neříkají. Což platí i pro ostatní státy a politiky. Rakušané jsou tak trojnásobným experimentem. První částí je to, zda li to vláda opravdu prosadí a uskuteční, druhou jsou následky, tedy kolik Rakušanů nakonec v této alpské zemi přežije. Tou poslední je poté odpověď na otázku, jak dopadnou politici podílející se na možné genocidě vlastních spoluobčanů.

  Ve Francii se přidali k dalším zemím, kde se bez covidpasu, v němž musí být už jen očkování, nikoliv negativní test, stáváte podčlověkem bez možnosti cestovat hromadnou dopravou, jít na sport či kulturu, na kávu nebo oběd. Macron tak pokračuje ve svém plánu naštvat všechny neočkované. Nezabránily mu v tom ani mohutné demonstrace v mnoha francouzských městech. Pravděpodobně se cítí za štíty policejních těžkooděnců bezpečně, nicméně několik hlav pomazaných už ve Francii pod gilotinou skončilo. Navíc se blíží prezidentské volby a téma vakcinace by mohlo být vcelku důležité, tedy pokud už o výsledku není rozhodnuto dopředu a sčítací program není připraven na potřebné hlasování.

  Omikron by měl dle několika ,,prognóz“ v pondělí v České republice dosáhnout takové úrovně šíření, aby z něj měli naši vládní úředníci a jejich poradci zase radost. Věděli to se 14tidenním předstihem, což buď svědčí o jejich geniálnosti, nebo jde opět o kvalitní plánování, což je pravděpodobnější. Samozřejmě je s ním stejně manipulováno i jinde. Takže můžeme akorát tak sledovat vývoj a být připraveni z jejich strany na nejhorší. O víkendu vyšli do ulic lidé už i mimo Prahu, což je pozitivní, ale protože víme, že jen to nestačí, bude třeba pokračovat na více frontách. A prostě se nevzdat.

Jindřich Kulhavý