Hotovost jsou pro banky drahé peníze a my tím trpíme…
www.inadhled.cz Nedávno jsem měl možnost hovořit s bývalou zaměstnankyní ČSOB, a ta jen potvrdila mou domněnku. Nenažranost bank už dosáhla tak velké míry, že je nezajímá klient s hotovostí, nejradši by se omezily pouze na práci s těmi, kteří platí pouze elektronickou cestou.
Vzhledem k tomu, že používám ve svém životě více bank, mohu konstatovat, že nejde pouze o tento peněžní ústav, nicméně jej vezměme jako modelový. Výše uvedená paní pracovala jako pokladní na jedné pražské pobočce. Práce s lidmi ji bavila, a až na nekonečnou pracovní dobu, byla spokojená nejen se zaměstnáním, ale i výší platu. Díky k rozsáhlé klientele přicházela s mnoha lidmi do kontaktu. Přesto z tohoto místa odešla na vlastní žádost, důvody byly následující.
Jakožto pokladní měla na starost hotovostní vklady a výběry. Motivací každého normálního člověka je dobře odvedená práce, v tomto případu tedy naprostý pořádek v odvodech a všech náležitostech spojených s touto funkcí. S tímto rozhodně neměla problém, takže očekávala spokojenost zaměstnavatele a neobávala se situace, kdy by s ní byl ukončen pracovní poměr. To se ani nestalo, přesto na ni byl vyvíjen tlak, který se nám klientům zdá být nepochopitelný.
Zájmem většiny bankovních ústavů je ulehčit si práci, mít maximální zisky, minimální rizika, za vše si nechat zaplatit v rámci poplatků. I proto se množí pobočky nově vzniklých bank vybudovaných v obchodních centrech často tak, jako by byly poskládány z kartonů od limonády, polepené logem a vybavené jedním počítačem, který obsluhuje jeden bankovní úředník. Žádná pokladna, vkladový automat, nic, co by připomínalo solidní firmu s vstřícným přístupem k možným klientům. Jen Internetbacking, platební a debetní karty, propagační materiály. De facto to připomíná nákup přes internet.
V kamenných pobočkách to je trošku jinak, pokladna nechybí, nicméně zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby snížili hotovostní transakce na úplné minimum, dokonce odesílají zákazníky k vkladovým bankomatům a limit trezorů je snižován na vyloženě nedostačující. Dále záměrně ubývá počet pokladníků, tím se prodlužuje čekání a odrazuje klient od fyzické manipulace s penězi. Zní to hrozně, ale je to tak. Mít hotovost na pobočce je pro bankéře nežádoucí, je třeba zajistit její ostrahu, převozy, pojištění, a to vše zvyšuje náklady. Sice relativně zanedbatelně, podíváme li se na celkové zisky bank, ale přesto se je jejich vedení snaží seškrtat na nulu. Oproti tomu si staví honosná sídla a platy v tomto sektoru převyšují dlouhodobé průměry.
Paradoxně velkým příznivcem tohoto přístupu bank je náš ministr financí. Vzhledem k tomu, že jím je paradoxně jeden z nejzadluženějších Čechů (což vlastně není pravda, protože je to Slovák), je pochopitelné, že jim jde, jakožto vážený zákazník, na ruku a tlačí na co nejvyšší objemy bezhotovostních obchodů. K tomu využívá všech nástrojů svého ministerstva. Druhým důvodem je údajná transparentnost, přeložme - potřeba špiclovat všechny v tom, co se svými penězi a majetkem dělají.
Vraťme se k naší paní pokladní. De facto dostala přislíbené zvýšení odměn za to, že bude méně pracovat, odmítat zákazníky na přepážce a prodlužovat jejich čekání na obsloužení tím, že si v zázemí bude přepočítávat drobné. Vzhledem k tomu, že úplně stejná situace je i na pobočce, kterou navštěvuji, není důvod jí nevěřit. I na té mé totiž ubyl jeden ze dvou pokladních, stojí se fronta a ze zadní místnosti se ozývá cinkot mincí. Tato pokladní se však rozhodla odejít z osobních a morálních důvodů. Nebyla prostě ochotna pracovat hůře, vytvářet umělou nespokojenost, nesmířila se se strategií zaměstnavatele.
Milé banky i páni bankéři, měli byste si uvědomit, že Vaše bohatství vzniká z peněz střadatelů, výdělků firem a úroků z Vámi poskytovaných půjček. Také z nesmyslných, někdy až drzých poplatků. Měli byste si uvědomit, že nikoliv stát, ale jeho občané jsou ti, kteří se na Vás s důvěrou obrací. A pokud to nechápete, spoléháte na zánik hotových peněz a přechod na elektronická zařízení, uvědomte si, jak snadno jsou zranitelná. Myslíte li si, že všechna rizika přenesete na prostý lid a samotní si budete mastit kapsy, můžete jednou zaplakat. Zatím máte podporu, ale i kdyby peníze zanikly, vždy se najdou jiná platidla a cennosti, které nahradí bezcenné papírky. Možná bychom se divili, jakou skutečnou cenu má naše tisícikoruna.
J3.K