Je to úspěch či nikoliv?

  Chcete li posuzovat, zda li je to úspěch či nikoliv, je třeba si nejdříve říct, že za úspěch by bylo považováno spíše zrušení Evropské komise. Tento orgán, který se postupně vyvinul v odbrzděný vlak likvidující vše, co se mu postaví do cesty, získal nekontrolovatelnou moc a bývalý předseda Juncker byl i přes své opilecké eskapády nejmocnějším mužem v EU. Jeho následnice Ursula von der Leyenová je neméně kontroverzní německou političkou, o které se říká, že kudy prošla, tráva již neroste. Je li to pravda, pak konečně našla místo, kde bude tato její schopnost oceněna a zároveň půjde ve šlépějích svého předchůdce. Tento naprosto nepotřebný úřad, ovšem náležitě předražený, je faktickou ostudou celé Evropy a být jeho součástí je tedy nesmírně dobře placené zaměstnání bez dalších pozitiv pro Českou republiku. Podíváte li se na seznam jmen v Evropské komisi sedících, pak jde v některých případech o odstrašující případy. Mimo samotné předsedkyně Ursuly von der Leyenové do očí udeří další zloduch a fanatický příznivec migrace Timmermanns, zkuste se také většiny Slováků zeptat na jejich názor na pána Maroše Šefčoviče. Nebude o moc lepší, než ten náš na Jourovou. Za úspěch není třeba považovat ani pozici místopředsedkyně, protože takových je tam mraky. Mimochodem, je li za místopředsednictví nějaký příplatek, pak jich počet 8 je skutečně dobře rozpracované trafikanství. Zvláště, když si uvědomíme, že z výsledků práce eurokomisařů se bude Evropa vzpamatovávat ještě dlouho a vůbec není jisté, zda li se to někdy podaří.

  Pokud by chtěla EU snížit své náklady a chovat se ekonomicky zodpovědně, pak by zrušení Evropské komise bylo ideálním prvním krokem, tím druhým skutečně efektivním by bylo následné rozpuštění samotné EU. Samozřejmě bez náhrady a s okamžitým ukončením vyplácení výplat a náhrad europoslancům. V kontextu s tímto je tedy jasné, že znovuzvolení Jourové kamkoliv je pouhou šaškárnou nemající vliv na život v České republice. Její předražená bezvýznamnost jde ruku v ruce s naprosto nepodstatným zastoupením naší země v orgánech EU, neschopností prosadit naše národní zájmy, a kdo se tam dostal a je skutečně férovým člověkem, např. gen Blaško, ten potvrdí, že nejde o nic jiného, než kolosální divadlo za neskutečné peníze jdoucí z kapes daňových poplatníků žijících v členských státech Evropské unie. Je velmi těžké si vzpomenout na něco, co pozitivního nám EU přinesla.

  Právě v této otázce se národ naší země rozděluje. Vzhledem k tomu, že nejsme Němci, kteří většinou slepě poslouchají své vůdce, zatímco naší národní vlastností je schopnost zlikvidovat i toho nejschopnějšího Čecha stojícího v čele země, liší se u nás názor na EU od člověka k člověku a zdá se, že poslední dobou spíše sílí odpor k ní, byť nastupující mladá generace má pečlivě do hlavy vštěpováno, že bychom bez Unie asi vymřeli. Podobně na nás bylo tlačeno v souvislosti s RVHP, po jejímž rozpadu jsme tu také zůstali. Ono vůbec veškeré to zastrašování, co by bylo, kdyby… je de facto vyhrožováním. Stačí se podívat na Velkou Británii, kde si v referendu rozhodli o Brexitu, ale liberálové v čele s Corbynem dělají vše proto, aby tento výsledek všelidového referenda zvrátili. Ostatně proč bychom měli být překvapeni. Liberálové a skutečná demokracie jsou dva protichůdné výrazy. A EU na liberální politice nastavené aktivitou Zelených, tedy neomarxistů s podobnou ideologií, jen zabalenou do řečí o životním prostředí, stojí a vychází z ní celé dění.

  Jourová může být v klidu. Zabezpečila sebe a svou rodinu, stala se jednou z hlavních tváří EU a zároveň reprezentuje samotného Babiše. Ten se jí možná zbavil rád, byla totiž jednou z mála, kdo mohl suverenitu předsedy vlády v ANO ohrozit či narušit. A pro nás ostatní je de facto úplně jedno, kdo tam sedí. Vyrovnaný poměr mužů a žen (14 vs 13) naznačuje, že být nominován nezáleželo jen na schopnostech, ale i na pohlaví. Zatím se do Evropské komise dostala jen dvě, což je úspěch. Asi jediný. Jourová je politické rozhodnutí a výběr Babiše. Jistě tu máme mnohem schopnější jedince, ale jejich odvelení do tohoto orgánu by bylo mrháním talentem. Lze tedy konstatovat, že jmenování Jourové je skutečným úspěchem pro ni samotnou a pro její peněženku, pro nás ostatní jsou dohady o tom, jde li o výraznou českou stopu naprosto bezvýznamné a irelevantní.

J3.K