Je třeba konat…
www.inadhled.cz Svátky spojené s koncem roku jsou za námi. Někdo je prožil šťastně, další nikoliv, nicméně nyní je už třeba se zabývat rokem před námi. Ten, který právě uplynul, nás v mnohém poučil a jednou možná bude v hodinách dějepisu zapsán, jako faktický počátek konce Evropy takové, jakou ji známe. Ani 2.světová válka ji asi nezměnila tak, jako fanatická německá kancléřka a její pomocníci.
Novoroční projev Angely Merkelové byl přímo odstrašujícím představením o migraci, v němž hlavní roli hrála její neochvějná jistota ve vlastní geniálnost a německou sebestřednost. Nikde nebylo ani slovo o Evropské unii, o potřebě stabilizovat Evropu. Za to jsme slyšeli několikrát za sebou, že Německo vše zvládne, protože je právě na vrcholu. A v budoucnosti migrace přinese údajně právě Německu velké ekonomické výhody. Zamyslíme li se nad slovy kancléřky, dojde nám to, jak extrémně sobecky i ve své naivnosti uvažuje.
Především jde o to, že s nikým z kolegů z celé EU své pozvání milionů cizinců nekonzultovala, šlo o její slova, její poselství, ale problém celého kontinentu. Místa, kudy táhnuly davy migrantů, jsou poznamenána na plno let. Řekové, Maďaři, Slovinci a další museli s vypětím sil a nedobrovolně vynaložit plno práce a finančních prostředků jen proto, že se paní kancléřka rozhodla vylepšit budoucnost Německa. Není nyní moc důležité, je li to zbožné přání, nebo jde li o toužebné a naprosto zvrácené přání této političky. Prostě za Evropu rozhodnula, co je pro Německo dobré a když jí trochu došlo, že zásoba muslimů je větší, než si spočítala, rozhodnula se poskytnout své myšlenky i ostatním pohlavárům evropských států s jednoznačným doporučením vzít je za své.
Těch odpovědných a národy původně pověřených, kteří nejsou ochotní přistoupit na německý diktát, není mnoho. A ve vládách zemí EU ještě méně, proto se v podstatě nic neděje. Za přispění turecké vlády nadále přes Středozemní moře míří denně na Starý kontinent tisíce lidí s představou, že se o ně někdo postará. Sociální systémy evropských států již nyní bojují s nedostatkem financí, nejen u nás je problém s péčí o seniory a děti, další zátěž může mnohým z nich zkomplikovat určitou ekonomickou rovnováhu a stabilitu. I silná německá ekonomika se třese v základech, a to je teprve začátek. Do Evropy míří statisíce muslimů, které zajímá pouze ekonomický prospěch. Nepřichází se integrovat a pracovat, chtějí se jen mít prostě dobře. Za každou cenu. Otázkou je, kdo ji však zaplatí. Rozhodně nebude nízká a pravděpodobně nepůjde jen finance. O dalších rizikách spojených s přílivem jiné kultury, vznikem násilí a náboženských rozdílech už psal kdekdo.
Je nejvyšší čas se začít bránit zvůli politiků. Byli zvoleni ve volbách, dostali mandát nás zastupovat. Mají však větší pravomoci, než kterým by většinou odpovídaly jejich schopnosti a morální kredit. Jak už jsem několikrát upozornil, v této zemi chybí skutečné osobnosti pracující v zájmu celého národa. Zatímco pravice je v totálním rozkladu, ve vládě jsou lidé, kteří v minulosti udělali mnoho podezřelých rozhodnutí vedoucích k zázračnému zbohatnutí účastníků transakcí se státem. Další podobní sedí v parlamentu. To už vůbec nemluvím o ministrovi financí, který se sice především ve vlastním zájmu snaží národu zalíbit, avšak jím vlastněné sdružení ANO a jeho zástupci dělají přesně to, co Brusel a Berlín přikazují. Nelze očekávat, že by se někdo z tohoto elitního společenství postavil za svůj národ proti doktríně německé kancléřky.
ODS ztratila svůj kredit a nenašla správný způsob, jak se napravit, TOP 09 je úplně mimo, za což může poděkovat svému názoru na běžence, krajní pravice bohužel díky kvalitě svých hlavních představitelů ztrácí body, nikdo další tu prostě není. Respektive asi je, ale rozhodně se nechce angažovat. Jak tedy dále? Není moc času, ale pokud z občanské neposlušnosti a nespokojenosti nevzejde nový politický útvar, v němž budou na nejvyšších pozicích inteligentní, odvážní, bezúhonní a ne nenažraní jednotlivci, má tato země na dlouho veliký problém, který může vést až k zániku její samostatnost. Ideou EU dávno není ekonomická spolupráce jejích členů. Představa homogenní hmoty bez vlastních práv, názorů a hranic pod vedením omezeného množství jedinců má nyní jasný tvar. Nechceme li být součástí tohoto útvaru, je opravdu nejvyšší čas něco dělat. Brzy bude pozdě. A nemyslete si, že by se Sobotka, Dienstbier, Babiš a jim podobní měli hůře, než vy. Oni přesně ví, za čím si jdou.
J3.K