K čemu jsou neziskovky nejvhodnější?

  Původní představa nás všech o neziskových organizacích byla dosud taková, že jejich zaměstnanci pobírající relativně nízký plat vykonávají činnost směřující k pomoci potřebným spoluobčanům, doplňují vzdělání, soustřeďují se na ekologické škody a jejich nápravu, případně jsou jinak užiteční především v sociálním a kulturním sektoru. Důvodem k těmto úvahám byly především názvy společností, v nichž se vyskytovala slova nadace, charita, tíseň, aktivita. Přestože jde o hříčku se slovy, často jsme si mysleli, že za názvem organizace je skryta především skutečná činnost, kterou daný subjekt provozuje ku prospěchu věci. A zároveň věřili, že podléhá přísné registraci příslušných úřadů a není jednoduché ho založit.

  Počet neziskových organizací raketově stoupal a dle posledních údajů existuje jedna na 8 občanů této země. Z čehož vyplývá, že zdaleka nejde o nijak složitý proces při jejich zakládání. Proč jich vzniklo tolik? Jistě ne všechny jsou aktivní, je to jako s firmami, které existují, ale nijak nefungují a spí. Přesto si můžeme být jisti, že důvody k založení byly. Co tedy dělají neziskovky? Je jejich existence přínosná?

  Nyní je třeba si objektivně uvědomit, že některé jsou opravdu užitečné a jejich zakladatelé a donátoři spolupracují opravdu tam, kde je třeba. Pořádají sbírky za účelem pomoci lidem, kterým různé okolnosti brání v normálním životě. Může jít o podporu v nemoci, těžké sociální situaci, výpomoc po živelné katastrofě. Nahrazují či sjednocují spontánní chování sociálně uvědomělých lidí. V těchto organizacích nejde o obohacení se organizátorů, samotná společnost má nízkou režii, a pokud možno, co největší díl sesbíraných finančních prostředků je věnován na účelnou a smysluplnou činnost. Takový subjekt se soustředí na shánění peněz i jiných komodit, které předává dále bez výhledu na zisky.

  Existují však i jiné způsoby využití neziskového sektoru. Donedávna jsme si mohli myslet, že tím hlavním vedle pomoci okolí je popularizace známé osoby. Taková nadace Václava Havla měla vyzdvihnout jeho kult. Zatím co Tereza Maxová zaštiťuje skutečně užitečnou organizaci, havlisté touto nadací splňují úplně jiný záměr. Tím se dostáváme k další příčině, proč vznikají neziskovky. Jsou obrovským zdrojem většinou nezdaněných peněz pro jejich majitele, zřizovatele a zaměstnance. Je s podivem, že vzteklý hlídací pes v oblasti daňových příjmů Andrej Babiš dosud neupozornil na to, jak efektivně neziskový sektor okrádá tuto zemi. Proč nekoná Finanční správa a policie? Jak je jinak možné, že do mnoha společností včetně těch největších přitékají ze zahraničí těžko identifikovatelné platby od jen těžko dohledatelných subjektů s naprosto nejasnými majetkovými a vlastnickými vztahy? A kde tyto peníze končí?

  Dostali jsme se tedy k tomu, že plno organizacím, jejichž název slibuje přínosnou činnost, přichází na účet mimo státních peněz i ty ze zahraničí. Ty z části končí jako neskutečně vysoké výplaty a úlitby nijak produktivních zaměstnanců, dále zajišťují jakýsi neprokazatelný luxusní chod společnosti včetně vyčištění hotovosti například přes propagaci, nakonec zbytek směřuje někam. Tím někam může být skutečná činnost, která zakrývá podstatu toho, že jde o financování jisté životní úrovně lidí z neziskovky, také neprůhledná aktivita směřující k anarchii typu Klinika, podpora alternativního zaměření různých směrů. Nu a v době multikulturní propagandy také k prosazování politických a lobbistických záměrů. Takže lze konstatovat, že jde o naprosto dokonale fungující pračku peněz, které jsou následně investovány do jakéhokoliv projektu bez státní kontroly a mohou ovlivňovat širokou masu lidí, v extrému mohou dokonce podporovat terorismus a financovat ozbrojování extrémistů z peněz podivného původu nejen vyčištěných neziskovým sektorem, ale i díky státním a evropským dotacím do něj příchozích.

  Je třeba si připomenout zneužívání jména neziskovek ve světovém měřítku. Zprávy plynoucí často z míst, která by všeobecně měly vzbuzovat důvěru, poté se například hovoří o použití jedovatého plynu a ukazováček směřuje na předem určeného pachatele, jindy jde o likvidaci nemocnice ve válečné zóně, v dobách míru o falešné statistiky a tabulky. Zpolitizování se dočkaly u nás například Člověk v tísni, Evropské hodnoty byly snad založeny jen proto, aby zajistily podezřelé převody peněz a zároveň nám chtějí ústy Jakuba Jandy určovat, co máme číst a poslouchat, mezi propagandistické organizace zapadají bohužel díky některým prohlášením i Lékaři bez hranic. Vliv na mládež a tlak pomocí návštěv škol, práce na indoktrinaci žáků a studentů nese ovoce. Mladá generace vyrůstající pod dohledem zúčastněných  pedagogů spolupracujících s neziskovkami se projevuje úplně jinak, než tímto sektorem neovlivnění jedinci. V zahraničí víme o trestné činnosti některých dalších zabývajících se především dovozem migrantů z Afriky, ovšem propaganda má dalekosáhlé důsledky. Viz Švédsko a další země, v nichž se neziskový sektor stal účinným  nástrojem pro svržení demokracie a nastolení tzv, liberálního vnímání světa.

  Bohužel však existují i u nás tisíce jiných a pro většinu z nás neznámých útvarů, jejichž účelem je dojit krávu nazvanou česká ekonomika a touha změnit naši zemi po vzoru Švédska. Přitom snaha integrovat Romy, cizince a další nepřizpůsobivé občany je pouze jenom zástěrka umožňující vznik těmto firmám. Kdy přestane stát lovit podnikatele a začne zacpávat díry, které má jeho ekonomika systematicky otevřené? Nebo to politikům zase jen vyhovuje a o peníze nejde?

J3.K