Katerina Kaltsogianni a její zamyšlení - Stále stejný scénář
Někoho musí někdo zabít, pak se objeví psychická nemoc a TV na těch všech smutných a šílených příbězích má konečně něco, co sleduje dav sedících obyvatel, kteří přemýšlí, zda by těm vrahům odpustili či ne. Zdá se to kruté? Všechno je kruté. A nejkrutější je pravda. Proč?
Proč mě moje sousedka, jejíž dcera vystudovala medicínu, ale má těžkou schizofrenii, neposlechne a nedá tu dospělou osobu léčit. Proč ji policie nevěří, že ji dcera ohrožuje na životě? Protože si ta dcera sedne a naprosto klidným hlasem řekne, že máma lže. A policie odjede. Proč mi před domem stojí nějaký zfetovaný kluk nebo možná přítel té schizofreničky a já nevím, co udělá. Volám policii a ona ho chytne. Přijede ke mně a řekne, že nemůže nic dělat, že byl zfetovaný nebo opilý a že čeká na přítelkyni. Neřeknou mi ani jeho jméno.
Proč kritizují starostu, který oprávněně řekl, že zásahová jednotka jela přes půl republiky, že měla přiletět vrtulníkem? Proč vůbec říkají, že policie odvedla slušnou práci, když už žádnou neměla? Všichni byli zabití a vrah spáchal sebevraždu.
Osobně jsem proti ozbrojování a proti držení zbraně. Ale když se nad tím tak vážně zamyslím, tak se nedivím, že si lidé opatří zbraň, aby se ochránili. Zatím je to naopak, zatím jsou zabíjeni nebo zabíjí nevinné lidi.
Všechny ty příběhy, které jsou smutné a tragické mi však připomínají to, že mají stále stejný scénář. Proč? Protože režiséři, v tomto případě politici, nemění zákony, nechrání nás, nedělají nic, když je člověk nemocný. Apatie policie a možná i v omezenosti zákonů.
Nemůže možná zasáhnout, aby mohla zasáhnout, tak se musí napsat nový scénář, že se nemusí čekat na dokonání činu, zločinu, hromadné vraždy. Proč to nezmění?
P. S.
Možná jsem někde vynechala otazníky, ale jinak patří za každou větu.
Katerina Kaltsogianni
