Když rozhodujete od koryta
www.inadhled.cz Česká republika má svou vládu, dvoukomorový parlamentní systém. Právě tyto instituce rozhodují o naší přítomnosti a budoucnosti. Mimo toho, že vytváří zákony, schvalují je a uvádějí do provozu, poskytují zároveň několika desítkám lidí extrémně pohodlné živobytí a mnohým z nich i pocit falešné moci. Bohužel někteří to moc však skutečně mají a dle toho se chovají.
Dlouhodobě se vedou spory, zda li je dvoukomorový systém konstruktivní a potřebný. Při pohledu do obou částí najdeme mnoho takových, kterým je osud naší země v podstatě ukradený a nachází se ve svých funcích z důvodů, pro které tam být nemají. Jedním z nich jsou peníze, které pobírají a k nimž patří i výsluhy získané na stáří. Dále to je vcelku bezpracné místo v teple a u koryta, které je často plnější než umožňuje prostý poslanecký plat doplněný o různá další navýšení. Též je evidentní, že pánům a paním v Parlamentu a Senátu místní prostředí navyšuje jejich vlastní ego, což je pro mnohé více než afrodiziakum. Skutečně zodpovědné a zemi oddané by poté člověk hledal velmi těžko. A dle toho vypadají i jejich rozhodnutí.
Většinová náplň poslanců a senátorů v poslední době je schvalování směrnic dodaných Evropskou komisí. Téměř všechny projdou, často navíc bez zájmu o to, co se v nich píše. Což přesně poukazuje na skutečnot, jak moc tuto novodobou šlechtu zajímáme my v podhradí. Samozřejmě se občas najde i něco jiného na práci, to když je třeba přistřihnout rozhazovačné vládě křidélka. Je jedno, o jakou koalici se momentálně jedná, jak všichni vidíme, oni se stejně vždy nějak dohodnou. Všimněte si, že se k vládní koalici, pokud tedy nemá většinu, vždy někdo přidá. A často je to i úhlavní nepřítel, ostatně o tom víme své i při skládání koalic po krajských volbách. Nesmiřitelní jsou rázem přátelé.
Momentálně v naší zemi vládne covid. O nesmyslnosti hysterie, zbytečnému a záměrnému rozhazování státních peněz, likvidaci velké části podnikání a diktátorským manýrům vlády a jejích poradců už toho bylo napsáno skutečně mnoho. Vyhlašování nouzového stavu, lockdownů a nařízení týkajících se roušek má myslící většina nepodléhající mediálně-vládní masáži plné zuby. Vláda zrušila školy, prázdniny, sporty, teď to samé zkouší u Vánoc. Jistě jste si všimnuli částečné absence vánoční výzdoby, přidejme zavřené restaurace, hotely, ještě by mohl být přerušen prodej pohonných hmot, uzavřeny silnice a měli bychom to kompletní. Aby se toto mohlo dít, musí být buď vládou porušena Ústava ČR nebo k vyhlášení opatření musí napomoci Parlament ČR. Přestože je vládní koalice v této instituci v menšině, i tak se vždy najde někdo, kdo ji podrží. A platí to i v době, kdy vládnou covidoví šílenci.
Nouzový stav je u nás nyní už běžnou věcí, přestože k jeho vyhlášení neexistují relevantní důvody. Kopírujeme však Evropu, takže jej nikdo nepopírá. Manipuluje se s povědomím občanů, kteří jsou testováni testy, jejichž spolehlivost je diskutabilní, přesto se z jeho výsledků vytváří vskutku podivná statistika. Dochází k sledování občanů, přičemž k němu nemá vláda právo. Nyní přišla řada na očkování. Jestliže v některých zemích jsou tlaky na vytvoření povinnosti nechat se očkovat, pak u nás se snad podaří do zákona propašovat formulku o nepovinné vakcinaci. Bohužel už ale neprošel návrh o tom, že se nesní diskriminovat občané, kteří očkování odmítnou. A protože stát má mnoho nástrojů a donucovacích prostředků, jak donutit občany podstoupit tuto proceduru, lze očekávat, že kolem vakcinace a následných zásahů do práv občanů bude ještě hodně povyku. A dost možná to vše skončí nikoliv jen u soudů, ale také na ulici.
Samozřejmě kreativita poslanců, členů vlády a jejich poradců se už začala nějak projevovat a hledají způsob, jak trestat ty, kteří si odmírají nechat dát do těla naprosto nevyzkoušenou a špatnou pověstí oplývající očkovací látku. Média tvrdí, že polovina státu se třese na možnost být očkován. To je dobře, i když je to lež, protože druhá část může pozorovat, co to s tou první udělá. Pokud pár lidí doplatí na svou naivitu, budou ostatní rozumní méně ohrožení. Spoléhat se na náhrady od státu vyplacené za postižení způsobené vakcínou je podobné, jako když Vám státní úředník řekne skoč z okna a slíbí, že když se zabijete, tak Vaše děti dostanou 20 000,- Kč jako odpustku. To je šílené.
Jindřich Kulhavý