Kontrasty v Davosu
www.inadhled.cz Ve švýcarském Davosu se pořádá ekonomický summit, kterého se účastní světové elity. Hlavy států se svými ministry, architekti různých ekonomik, elitní bankéři, hochštapleři a Greta Thurnbergová. V podstatě reprezentativní vzorek lidstva i s maskotem miliardářů toužících změnit svět tak, aby to něco hodilo. Rotshildové si vozí svého plyšáka a ukazují ho všude tam, kde chtějí prosadit své představy o dalším směřování světa. Bylo by zajímavé pozorovat, kudy malá Švédka na summit dorazila. Pěšky to nebude, létacím balónem asi také ne, elektroautem by jela stejně skoro dlouho, jako bezmotorovou jachtou z Evropy do Ameriky, vlak se jí zhnusil, přestože jí německé dráhy poskytly první třídu, takže je možné, že to zkusila něčím, co pohání fosilní paliva.
Vystoupení Grety bylo opět emotivní, ostatně jak už to od této autistky jinak ani nečekáme. Po ukradeném dětství vyrukovala s hořícím domem. Měla li to být narážka na požár v Austrálii, ukázala se opět jen neznalost reality. Požáry v tomto období k Austrálii patří, ekoaktivisty bylo bráněno místním hospodářům v opatřeních vedoucím k záchraně porostů, což se řeší vykácením pruhů lesa, navíc se prokázalo, že řada z ohňů byla založena buď žháři, nebo se o jejich roznášení starají ptáci, pro které jde o způsob lovu. Pokud to vystoupení byla alegorie, pak úsměvná. Kritika stavu planety od dívky, která do školy nechodí a dlouhodobě absentuje, jejíž výroky čtené z papíru a tvořené otcem a dalšími lidmi působí sice emotivně, ale bezobsažně, je nepřiměřená a plně koresponduje s dekadencí této doby. Po provalení se skutečnosti, že není schopna ani spravovat vlastní facebookový účet, což za ní dělá opět otec a pak i jakýsi Ind, je její další účinkování na světové scéně vytvářením trapné iluze o blížícím se zániku světa. Dobrou zprávou je, že existují lidé, pro které je Grétino brblání spíše vtipem a dokážou se povznést nad výkřiky nedospělé dívky. U Trumpa nás nepřekvapuje ironie, se kterou k Thunbergové přistupuje, ovšem i další poukázali na její naprostou neznalost ekonomické světové problematiky a zbytečnost dění kolem ní. Její předešlá návštěva u polské uhelné elektrárny skončila fiaskem, Poláci ji nikam nepustili a odborář, který se s ní sešel, doplatil na svou loajalitu s ní.
Další účinkující na fóru německá kancléřka Angela Merkelová je podobně tragikomickou postavou, tentokrát bohužel reálně ohrožující svět. Jestliže už i v sousedním Německu stoupá vůči ní nenávist, například zemědělci vyjeli s traktory do ulic a upozorňují na nesmyslnost ,,zelených“ opatření majících dopad na jejich hospodaření a schopnost dosahovat dostatečné produktivity, pak její politika otevřených dveří patří k dalším ukazatelům destrukce prováděné na vlastních občanech. A jak mají Němci ve zvyku, snaží se své pocity, záměry a problémy přenášet i do zemí svých sousedů. Od Merkelové už nelze očekávat nic konstruktivního a pro Evropu přínosného. Během pár posledních let se jí podařilo dovést výstavní produkt německého hospodářství, tedy automobilový průmysl, do stavu, kdy nikdo neví, co bude zítra.
Propouštění už začalo, jak prohlásil jeden z čelních manažerů Mercedesu, elektroauta nikdo nechce, a i přes obrovské investice do jejich vývoje a výroby se postupně ukazuje, že jde o unáhlenou strategii vedoucí pouze k záporným ekonomickým dopadům. Nedostatečná infrastruktura nabíjecích stanic a ubývající možnosti, jak po opatřeních německé vlády vyrábět elektřinu, způsobují raketový nárust její ceny a absolutní nedostatek míst, kde ty zpropadené akustroje nabíjet. My máme naštěstí Piráty, kteří utratili jen v Praze cca 2mld za položení nových kabelů a přípravu pro zbudování sítě nabíjecích stanic. Elektroaut moc sice nemáme, elektrické koloběžky vadí skoro všem, tak aspoň bude kde dobíjet na ulici mobilní telefony. Předčasná investice do něčeho, co vůbec nemusí přijít, ukazuje na diletantství vedení hlavního města.
Propad automobilového trhu bude impulsem pro nastartování mohutné ekonomické krize. Takové, kterou Evropa ještě nezažila. Ve spojení se zvyšujícími se náklady na prostý život očekávejme podstatně horší dopady, než z tohoto pohledu při pidikrizi kolem roku 2008. Nájmy, elektřina, ceny potravin, to vše už letí nahoru, zadluženost stoupá jak u celých států, tak i u jednotlivých obyvatel. Nahoru jde i hodnota zlata a dalších komodit podobného typu. Přidejme ještě migraci, kdy ekonomičtí migranti dostali nové pojmenování, tedy klimatičtí, a ty už prý nejde vracet zpět, protože utíkají nikoliv před válkou, kterou si způsobili (žádná tam většinou není), ale před nedostatkem jídla a vody způsobeným změnou počasí. Je to samozřejmě pitomost. Když nemám co jíst, nemnožím se jako křeček na českých polích a dělám vše proto, abych se uživil. Tito klimatičtí přistěhovalci neumí především pracovat. Nedělají v Africe a dělat nebudou ani tady. Jak může Merkelová přednášet na ekonomickém fóru? To i přesto, že v Německu vyčarovali loni údajně největší přebytek rozpočtu v historii. Jde o poslední záchvěv německé ekonomiky? Nebo zase z Řecka vymámily další peníze?
Jak jsme již uvedli, ke slovu se dostali i Američané. Představte si, že by Vám radil v nakládání s penězi člověk, který by sám dlužil závratné a nesplatitelné částky. Asi byste ho poslali kamsi. Spojené státy jsou největším světovým dlužníkem, své finanční zájmy brání všemi způsoby. Kradou syrskou ropu, na ekonomickém poli válčí pomocí sankcí s Čínou, Ruskem i Evropou, tiskařské rotačky chrlí nové a ničím nekryté dolary. A přesto to nestačí. Přitom však stále více bohatnou zástupci několika významných světově proslulých rodin utvářejících svět dle svých představ. Naštěstí tu máme jistou protiváhu v podobě dalších zemích, které si z Američanů prostě na zadek nesednou. Což neplatí pro řadu našich politiků. Především ODS se tak nějak proamericky orientuje stále více. Až USA vyřeší vlastní problémy, budou možná zajímavým partnerem. Momentálně však mají svých problémů ažaž.
Summit v Davosu skončí, desítky letadel zamíří zcela neekologicky domů, ostatně planeta se kvůli tomu točit obráceně nezačne, a my budeme nadále pozorovat změny, které jako jednotlivci neovlivníme. Občas si lze myslet, že už to tak dál nejde, ale politici nám vždy ukážou, že dno žumpy je ještě daleko. Přestože makroekonomika má své zákony a pravidla, v Davosu se moc realistů nesešlo. Tleskající Grétě jsou asi mimozemšťané, skuteční ekonomové a hospodáři musí vědět, že se řítíme už dlouho do průšvihu, a ti, kteří na nastalé situaci profitují, se svých zisků jen tak nevzdají. Nečekejme tedy, že by Davos přinesl něco pozitivního. Vlastně ho můžeme vypustit z hlavy.
Jindřich Kulhavý (J3.K)