Logické vypovězení smlouvy

  Je všeobecně známé, že k západní ruské hranici směřuje v posledních létech obrovské množství zbraní a jejich obsluhy spadající pod velení NATO. Díky vývoji mezinárodní situace za posledních 30 let přišla Moskva o nárazníkové pásmo, kterým byly bývalé země Varšavské smlouvy, a musela změnit náhled na obranu hranic Ruska. Nebezpečím se následně stal převrat na Ukrajině řízený právě Spojenými státy, když Majdan opět umožnil umístit výzbroj NATO blíže k centrálnímu Rusku. USA již zcela nepokrytě převáží svou těžkou bojovou techniku na Ukrajinu a pod záštitou vojenských cvičení si osvojují její vojáci zacházení s ruskou výzbrojí používanou Ukrajinci a zároveň testují schopnosti vlastních zbraní.

  Vladimír Putin byl nucen reagovat. Anexe Krymu a podpora vzbouřenců v oblasti Donbasu je naprosto logickým krokem patřícím k prvkům sebeobrany. Ukrajina byla jednou ze svazových republik Sovětského svazu, většina obyvatelstva používá ruštinu a dodnes je závislá na plynu a ropě z Ruska. Neplacení za velmi výhodný odběr měl být impulsem k následným sporům, nicméně dle všeho šlo spíše o to, jak dostat americkou armádu co nejblíže k Moskvě. Momentální situace je asi taková, jako kdyby se například Florida oddělila od USA a vzápětí by se na ní objevila ruská armáda i se svými zbraněmi namířenými na velká americká města v rámci dostřelu raket, které dosud byly důsledkem zmrazení jejich vývoje nedostupné. Zcela logicky by bylo třeba tyto zbraně vyvinout a připravit k použití.

  Americká rozpínavost opět nabírá na obrátkách. Nejzadluženější země světa potřebuje pro svou ekonomiku nové impulsy, zároveň je pro ni Rusko se svou soběstačností v mnoha oblastech trnem v oku. Vynechme na chvíli rozdíl v životní úrovni obou zemí, relativní náskok USA je vykoupen astronomickým státním dluhem, ale ve směru zbraňových systémů Rusové zase tolik nezaostávají a v podstatě jsou jediní, kdo může světovému samozvanému četníkovi konkurovat. O tom, že se ho však nebojí, jsme dostali důkaz právě při zpětvzetí si Krymu. Toto strategicky důležité místo v Černém moři si Rusové prostě ukrást Američany nenechali. Přesto se americké zbraně objevují nebezpečně blízko Ruska. Pobaltí, Ukrajina, Polsko, Slovensko, tam všude již potkáte tanky Abrams, nejmodernější stíhačky a bombardéry z výzbroje členských státu vojenského paktu NATO. Množství vojáků s označením US Army v blízkosti západních ruských hranic je natolik výrazné, že reakce Moskvy, byť momentálně velmi opatrně formulovaná, může být likvidační pro celou planetu. Vladimír Putin je nadmíru zdrženlivý, nicméně je vcelku logické, že vojenské výrobní komplexy a ruští vědci v nich pracují na plný výkon.

  Nevěřme tomu, jak nám je předkládána situace na Ukrajině. Jde o jistou koncepci, do které spadá její zařazení do NATO, ať to stojí cokoliv. Americké a ruské ozbrojené síly proti sobě stojí v Sýrii, kde USA odmítají opustit území bohaté na ropu, zatímco Rusko se postavilo za syrského prezidenta Asáda. Oťukávají se i v Donbasu, je otázkou času, kdy se ještě zvýší napětí v Pobaltí. Rusové naopak mohou litovat, že kdysi odprodali Aljašku Američanům, mohli se na ně zubit v daleko větší blízkosti, než nyní. Nicméně nyní jsou postaveni před realitu, kterou jsou americké rakety na dostřel. A poté, co Trump vypoví smlouvu právě o raketách krátkého a středního doletu, je otázkou velmi zajímavého času, kdy je Američané vytáhnou ze skladů a z okolí Kyjeva namíří na Moskvu.  Rozhodně půjde o levnější variantu, než mířit z vojenských základen v Německu. Ostatně se zdá, že i u nás už brzy ,,přivítáme´´ další spřátelenou jednotku, vždyť proamericky smýšlející politici neustále špekulují, jak ji k nám dostat. Postavit Slovany proti Slovanům už se pokusilo Německo, teď se ten plán opět oživil. Američané nikdy nic nenechají žít vlastním životem. Teď si vzali do práce Evropu. Lze se obávat, že důsledky budou katastrofální.

J3.K