Na jeden den poslancem s Istanbulskou úmluvou
www.inadhled.cz Práce poslanců Parlamentu České republiky je skutečně těžká řehole. Jejich občasná rasovina se v televizi zdá být poměrně lehkým zaměstnáním, ve skutečnosti je vše podstatně horší. Seděli li jste někdy na poradě, která se Vám zdála nekonečná, pořád ještě netušíte, že může být hůře. Takže jsme si to vyzkoušeli za Vás.
Poslanecká sněmovna pořádá akce nazvané seminář, kterých se účastní řada senátorů a poslanců, jsou však po předběžném přihlášení přístupné i zájemcům z veřejnosti. Místem uskutečnění jsou prostory spadající pod Parlament či Senát v nádherném prostředí historických budov na Malostranském náměstí a v jeho okolí. Zajít si na některý s těchto seminářů je velmi poučné, potkáte řadu lidí, které znáte pouze ze zpravodajství a zároveň si vyzkoušíte, co obnáší být u toho, když se dělá politika. Nejdříve řešíte, kde zaparkovat. Vyvolení mají své parkovací kartičky, plebs musí MHD, nebo zaplatí nekřesťanské peníze na smíšené parkovací zóně u výstupu z metra Malostranská. Kousek dojdete a najdete správný vchod. Při vstupu zažijete kontrolu shodnou s odletem na dovolenou. Obava o život poslanců a senátorů je oprávněná, protože sledujete li občas přenos z jejich jednání ve sněmovně, jistě souhlasíte s tím, že řada z nich je na zabití. Poté najdete místnost, ve které seminář probíhá, zasednete do extrémně nepohodlné lavice a poprvé pochopíte, proč si poslanci stále přidávají na platech. To posezení je šílené a lze považovat za úspěch, když v nich některý z našich vyvolených usne. Tak stísněné prostředí to je.
Samotný seminář má svého předsedajícího či spíše moderátora. Jednotliví přednášející jsou vybráni neznámým klíčem, nicméně jejich čas má své limity. Témata jsou předem daná. Redakce se zúčastnila povídání o Istanbulské úmluvě týkající se násilí na ženách. Její kompletní znění najdete na přiloženém odkazu. Můžete se ji přečíst, ovšem potřebujete jistou dávku trpělivosti. Je však dobré vědět, co se na nás zase chystá. Zkráceně však lze říct, že úvodní část vypadá logicky a nevinně, uprostřed se z mužů začnou dělat bestie, a nakonec autoři nezapomněli na migraci a nemožnost vypovědět ze země ty, kteří údajně prošli sexuálním obtěžováním a násilím ve své zemi, zároveň se otevírá prostor pro příslušníky LGBT komunit a dávají se jim naprosto nesmyslné úlevy. Nicméně obrázek si můžete udělat sami.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/istanbulska-umluva-nasili-na-zenach-cely-obsah-text-zneni-smlouva-rada-evropy.A181108_094052_domaci_lesa
První vystoupil sexuolog Zvěřina a vcelku logicky odmítl znění této úmluvy a naznačil její naprosto nepotřebnou ratifikaci. Jeho proslov byl věcný, přiměřeně dlouhý a vzhledem k umístění na začátku dokázal i zaujmout. Byl za to odměněn potleskem. Druhým přednášejícím byla bývalá poslankyně a stávající pedagožka. Zde už se projevilo jisté postižení skončeným mandátem a projev byl dlouhý a plný prázdných frází, nicméně i ona Istanbulskou úmluvu odmítla. Byla jí také zatleskáno, možná i proto, že nás jednou nazvala: Milé děti. Posezení v lavici již způsobovalo odumírání končetin. Vzápětí se slova ujala profesorka filosofie na teologické Husitské univerzitě. Paní profesorka se ráda poslouchá, její čas byl plný cizích slov, výroků starověkých filosofů, těžkých obratů a dlouho nebylo jasné, kam svými úvahami směřuje. Vzhledem k tomu, že v lavicích seděli studovaní lidé zvyklí asi podobným rituálním řečem naslouchat, nikdo ze slušnosti neodešel, takže jsme se dočkali na závěr vyhodnocení, že daná úmluva postrádá odůvodnění. Bylo to dlouhé a nesmírně náročné, tělo už bolelo po hodině a půl trávené v mučivé poloze celé a jen občas proběhnuvší krásná blondýnka na podpatcích dokázala udržet krevní oběh v chodu.
Poté přistoupila k pultu poslankyně Kája Maříková. To by šlo, řekl si leckterý muž. Její řeč byla dynamická, po přednesu profesorky filosofie bylo konečně možné vnímat, co se říká, a protože Kája spěchala, nebylo to ani tak dlouhé. Závěr byl NE, takže i zde zazněl potlesk a slova se ujal pan z ČSSD konečně odcházející poslanec Foldyna. A nezklamal. Logicky objasnil důvod k zamítnutí úmluvy, poměrně rychle vysvětlil, proč je nepotřebná, v čem je nebezpečí a přidal i něco pro odlehčení. Tak by se mělo pracovat. Bez zbytečných řečí vzhůru k přestávce. Po 150 minutách sezení rychle na kávu a pití, toaletu a….pryč. Seminář pokračoval dále, navíc odpoledním tématem bylo manželství homosexuálů. Bylo evidentní, že se předvede ještě pár řečníků, poté diskutujících, kteří se přihlásí i z řad neposlanců. Vzhledem k potlesku všech bylo jasné, že oponentura se asi nedostavila, nebylo tedy koho potkat s jiným názoru, než který zazněl. Což potěšilo, bohužel v Parlamentu a Senátu ČR sedí mnoho těch, kteří seminář nenavštívili, úmluvu si nepřečetli či ji nepochopili a budou hlasovat pro ratifikaci.
Abychom to shrnuli. Istanbulská úmluva je právní odpad a naprosto nepotřebný dokument namířený částečně proti mužům, trojský kůň genderismu a má též vypadat jako odpověď na šaríu. Kdo obětuje čas jejímu nastudování, stačí mu dvě věty na vysvětlení, proč je zbytečné se jí vůbec zabývat, když máme v tomto směru jasné zákony. Přesto se jí politici u nás věnují už cca 7 let a podobných seminářů údajně se uskutečnilo mnohem více. Představa, že takto probíhá i jednání ve sněmovnách, je šílená. Canc, který vytvořila EU a je o ničem, stojí daňové poplatníky nejen mnoho peněz, ale poslance i dost času, který by mohli věnovat užitečným věcem. Jsou však odtrženi od reality a plně zaměstnáni poslechem sami sebe. Není nám známo, za jak dlouho lze zdegenerovat z normálního člověka na poslance a jde li o vratný proces. Poslanec Foldyna a snad i Kája Maříková působili relativně nepostiženě, ale i tak poslouchat podobné projevy celé dny v hrozné lavici je skutečně zničující.
Jindřich Kulhavý