Na konec týdne nic moc zprávy….
www.inadhled.cz Blíží se konec tohoto týdne a je třeba si přiznat, že dobrých zpráv je jako šafránu. Ten je velmi vzácný, z čehož vyplývá, že moc důvodů k radosti nemáme. Vypadá to, že se kolem nás začínají svírat čelisti, kteým se ubránit nebude možné. Přesto začněme tím lepším.
Nic pozitivního nemohu najít, snad jen to, že náš prezident má svou hlavu. Někdy se velmi zásadně vyjádří k aktuálním událostem a nehledí na to, co se chce slyšet. Jindy bohužel působí relativně malicherně a dohaduje se tam, kde jde o plýtvání energií. Navíc není jisté, že má pravdu, s výjimkou příbuzných pana Peroutky a pár idealistů už asi nikoho netrápí, co kdysi napsal tento publicista. Možná vypadám jako kulturní barbar, ale mne zajímá to, co se děje nyní a jakým směrem se bude ubírat můj život a budoucnost lidí, na kterých mi záleží.
Nyní už ta horší část. Evropští politici se předhání v tom, jak na jedné straně vlézt do jistého otvoru americkým elitám, na té druhé naprosto s klidem likvidují vše, co patří k naší historii a kultuře. Při pohledu na dění ve světě je zjevné, že se americká diplomacie v čele s pánem Bílého domu snaží vyvolat co nejvíce konfliktů s Ruskem. Nyní hrozí sankcemi všem, kteří podporují vládu syrského prezidenta Asáda, odvolávají se momentálně na boje v Aleppu a civilní oběti. Je třeba si uvědomit, že na syrko-íráckém bojišti se střetává několik znepřátelených skupin. Islámský stát stvořený Spojenými státy a Saudskou Arábií, na něj útočí irácké, kurdské, syrské vládní, ruské, dále i spojenecké (USA, GB, Francie) oddíly a letectvo. Jenže syrské vládní oddíly s podporou Rusů mají práci ještě s opozičním vojskem podporovaným především Spojenými státy a Saudy. Směs náboženství, politických názorů a hospodářských zájmů, rozdílnost kultur, to vše dělá z této oblasti nášlapnou minu těsně před dalším výbuchem, který bude mít dominový efekt. Navíc Američané by při případném konfliktu s Ruskem nebojovali na svém území, ale pravděpodobně by k němu využili Evropu, tedy i to naše. Přesuny vojenských konvojů tomu nasvědčují. Chcete snad být účastníky těchto aktivit?
Itálii zaplavují další davy migrantů, které si lodě plující pod vlajkou evropských států loví v libyjských vodách. Proč se to děje, tomu nelze rozumět. Logika proto nemá vysvětlení, navíc pokračují snahy europoslanců a Evropské komise co nejvíce zjednodušit příchod dalších miliónů migrantů do Evropy, například letecky bez potřebných vstupních víz. Zkuste si položit tuto otázku a odpovědět na ni. Je za tímto stavem spíše diplomacie americká, nebo to zavinil ruský prezident Putin? Jako nápověda je, že za velkou částí migrace stojí miliardář Soros. Tedy mimo jiné. Takže sedněte na letadlo a leťe do New Yorku, aniž byste se před tím stavili pro americké vízum. A když už tam budete, zůstaňte tam a hned si skočte pro dávky na tamní imigrační úřad. Obávám se, že to nevyjde.
Předvolební boj o post amerického prezidenta graduje. Špinavé praktiky jsou součástí taktiky a to, co se děje za Atlantikem, je přímo ukázkovým kýblem hnoje, který se tam kydá naprosto veřejně. Pokud takto vypadá vyspělá kulturní společnost, asi se mnohé od dob Říma nezměnilo. Jisté je, že následky chování politiků v USA i za jejich hranicemi a jejich lobování a spojování se s mocnými tohoto světa dosáhly hranice, ze které nebude cesta zpět. Vzpomeňme na Arabské jaro, které rozvrátilo celý sever Afriky. Nepřijde li změna, což se nestane, zůstane li u moci klan Clintonových, čeká nás něco stejně likvidačního v Evropě. Na závěr tohoto odstavce malý postřeh. Herci Mirkovi Etzlerovi se zdá být Donald Trump jakožto kandidát na prezidenta naprosto nepřípustným. A já se jen ptám:,, Koho to zajímá?‘‘. Zdá se, že umělci už by rádi mluvili do všeho. Jenže přitom někdy nevypadávají z role bavičů, naopak k filozofům mají daleko. A mimochodem, můžeme očekávat, že k podobnému chování bude docházet při volebních kampaních i u nás. Tedy bude li dám prostor i někomu jinému, než Babišovi. Ten trpí samomluvou, ostatní už se ke slovu nedostanou.
Tím se dostáváme k nám. Dalším ze světa showbyznysu, kdo chce do vrcholné politiky, je Michal Horáček. Skvělý textař, kdysi úspěšný podnikatel (dosud je třeba zvažovat, byla li jeho startovní čára stejně rovná, jako ta těch ostatních), velký hráč a souputník démonizovaného Václava Havla. Je ochoten investovat, tedy dle svého prohlášení, 50 miliónů do volební kampaně. Nutno konstatovat, že vypadá velmi odhodlaně, jeho inteligentní projev se schopností výborně se vyjadřovat je pro mnohé odzbrojující. Bohužel jeho spojitost s exprezidentem Havlem, panem Kocábem a dalšími z okolí bývalého Občanského fóra poukazují na to, že to s tou morálkou nebude až tak v pořádku. Nezapomeňme, že jde o profesionálního hráče. Je však post prezidenta určen hazardérům? A ještě maličkost. O slovo se hlásí také výrazně proamerický profesor Švejnar. Potřebujeme tu snad mít ještě více USA? A tím i více dalších přistěhovalců? To nakonec platí pro oba kandidáty. Přidejme Kroměřížskou iniciativu rockera Kocába, jemuž není cizí ani kolaborující páter Halík, a řekněme si reálně, že to nemůže dobře dopadnout.
Andrej Babiš potichu prosazuje další kroky na likvidaci malých a středních podnikatelů. Nejen, že se blíží doba zahájení činnosti EET pokladen, ale na finančních úřadech se mění další pravidla. Status spolehlivého plátce DPH má čerstvě daleko náročnější podmínky pro své splnění. V době, kdy státní firmy využívají možnosti tříměsíční splatnost faktur, občas ji i překračující, se snižuje hranice rozlišující dlužníka od spolehlivého. A v návaznosti na ně se stejně chovají i kolosy vyhrávající státní zakázky, ovšem s tím rozdílem, že si určují podmínky převzetí zhotovených zakázek tak, aby splatnost prodloužily i na trojnásobek ( ve stavebnictví např. SKANSKA, Metrostav, Strabag, Subtera a pár dalších). V tomto prostředí poctiví malí a střední podnikatelé nemohou přežít. Systematická likvidace střední třídy pokračuje. To vše s podporou vlády, parlamentu a médií a za potlesku zaměstnanecké části obyvatelstva.
Zdá li se Vám, že toho ještě není dost, máte pravdu. Čekají nás vyšší daně, menší zisky, zvýší se kriminalita, následně kontrola a jednou se dopracujeme ke stannému právu. Zákaz venkovní zábavy po desáté hodině večerní je předzvěstí zákazu vycházení. Směřujeme opět k totalitě, samozřejmě v zájmu nemnoha jedinců. Buď se s tím naučíme žít, nebo přijde nejdříve více vystrčených zadků na kohokoliv ze shora (jak víme, jde o trestný čin, což je děsivé), později se občanská neposlušnost změní ve skutečný odboj a vzdor proti elitám. Prostor pro kroky k lepšímu je miniaturní.
J3.K