Nejen Francie ukázala, jak lžou média
www.inadhled.cz Druhé kolo voleb ve Francii se navždy vryje do paměti spojením se francouzské levice s pravicí. Nacionalisté se stali takovým nebezpečím pro vládnoucí strany posledních let, že zahodily vlastní spory a semknuly se v jeden šik. Socialisté odvolali své kandidáty a vyzvali své voliče, aby dali hlas novým partnerům z pravice. I přes tuto neskutečně nečestně (co však v politice čestné je?) vedenou kampaň Marine i její neteř Marion získaly ve svých volebních obvodech více, jak 40% hlasů a dostaly se na úroveň, o které se našim politickým subjektům může jen zdát. Snad jen komunisté v letech dávno minulých na tom byli lépe, jak toho dosahovali, to si jistě pamatujete.
Což však vůbec neznamená, že naše média by tuto těsnou prohru nazvala jinak, než naprostým fiaskem Národní fronty. Opak je ale pravdou. Množství Francouzů se po teroristických činech v nedávné době přiklonilo k názorům krajní pravice. Počet muslimů v této zemi dosahuje už vysokého procenta a jejich vliv na společenský život je natolik znatelný, že se vytrácí klasické hodnoty vycházející z historie a kultury Francie. K tomu se přidal strach a uvědomění si vysokého stupně nenávisti ze strany radikalizujících se islamistů žijících nejen ve Francii, ale i v okolních zemích.
V jak velkém kontrastu je pak tvrzení šílence Dienstbiera, který přímo požaduje přijmutí třiceti tisíc migrantů ročně a ohání se ideou, že to je jediný způsob, jak zachránit naše hospodářství. Dalším škůdcem je Angela Merkelová, ovšem v daleko větším formátu. Na sjezdu své vlastní strany hřímala o procesu přijímání migrantů, zároveň kárala bohaté země s tím, že dávají málo na podporu obyvatel zemí, ze kterých se davy hrnou do Evropy. Když bychom to shrnuli. Angela pozvala stotisíce migrantů do Evropy. Bez jakékoliv kooperace s kýmkoliv jiným. Zahltila náš kontinent více, jak miliónem nepřizpůsobivých lidí, vzápětí zjistila, že jde o drahou záležitost. Navíc nebezpečnou, viz dění po celé Evropě. Švédsko, Anglie, Francie, Španělko, mimo ni navíc i v USA. Tam všude už muslimové udeřili. Z tohoto všeho si naše média vybírají jen to, co se jim hodí.
Bohatství zemí vzniká různým způsobem. Někde mají kvalitní naleziště nerostných surovin , jinde jsou pracovití, možná ekonomicky vzdělaní, mohou mít v sejfech z doby válek uložen majetek starších generací a kultur. Chtějí li však uchovat svou vysokou úroveň a stabilitu, musí především dobře hospodařit. Což se neshoduje s představou německé kancléřky. Jistě, za jistých podmínek lze podporovat chudé země a pomáhat potřebným, musí se to však dělat s rozmyslem. Ne tedy bezvýhradně.
Stejně tak přistupují novináři u nás ke všemu, co se migrace týká. Je pravdou, že se na jejím odmítání přiživuje plno zombie a chybí skutečná osobnost, která by se mohla postavit do čela těch, kteří se brání falešným pokusům o integraci muslimů. Někdo, kdo je bez škraloupů, má inteligentní projev podložený argumenty a nebojí se jít do boje s větrnými mlýny zastupovanými vládními úředníky a pražskou kavárnou. Takže média mají svou destruktivní práci ulehčenou.
Dalším příkladem je absolutní ticho kolem bojů v Sýrii. O ruské ofenzívě se nic nedozvíme, o aktivitách spojenců jen minimum. Syrský prezident je vykreslován jako lump a diktátor, kde je však pravda, to nikdo netuší, tedy pokud si nedá práci a nezapátrá v nezávislých pramenech. A to vše platí o dění u nás. Kde je pravda? Ta otázka má jen těžko naleznutelnou odpověď. To platí tehdy, nechcete li ji opravdu najít. Hledáte ji?
J3.K
