Novoroční projev Petra Koláře
www.inadhůed.live První závažnou mediální událostí spojenou se začátkem roku 2024 se stal projev prezidenta republiky k národu. Jestliže minulé roční období zhodnotil už premiér Fiala, přičemž ho místo celého národa sledovalo jen pár stovek tisíc odvážných občanů, z nichž část byla dopředu připravena na prázdná gesta, lži, manipulace, omílané fráze a signály rozesílané do všech stran a jejich představa došla k naplnění, pak ani projev hlavy státu nebyl ničím překvapivým. Chcete li slyšet projev skutečného státníka, musíte naladit ruskou či maďarskou televizi (Putin a Orbán), případně na Yotube najít nějaký záznam Donalda Trumpa.
Za autora projevu předneseného Petrem Pavlem je všeobecně považován hradní tým vedený Petrem Kolářem. Ten pravděpodobně některý z předešlých večerů zasednul k počítači po boku své partnerky Světlany Witowské (možná v obráceném gardu) a sesmolili spolu text později přenesený na čtecí zařízení tak, aby ho člověk schopný formulovat poskládaná písmenka mohl předvést informací potřebnému národu. Ono připravit projev tak, aby i z úst generála Pavla zněl jako slova velkého a zkušeného politika, není snadné. Navíc v době, kdy se vládě daří republiku spíše rozebrat a připravit ji na přerod v jeden z nepodstatných evropských okresů v zamýšleném eurounijním státu a pozitivních úspěchů není mnoho. No..spíše neexistují.
Destrukce i toho smutného zbytku, co tu zůstal po pětatřicetiletém rozkladu společnosti a mediálně zvětšované hysterii z čehokoliv, co lze nazvat komunistickým či socialistickým, nedej bože ruským, je přímo strašidelná. I tehdejší rebelové a nejzásadnější odpůrci socialistického zřízení a komunistického vedení už připouští, že Štrougal, Toman i s Čubou byli mnohem lepšími hospodáři a menšími ideology, než je současná vláda. A nejen ta, protože na rozkladu státu a ukončení jakýchkoliv ambicí stát se významnou evropskou zemí se podepsala i absolutní většina předchůdců Petra Fialy. Nu a z těch Hrad obývajících před Petrem Pavlem udělal největší škody sám Václav Havel. Oba prošli školením, jak Českou republiku připravit na předání jiným lidem.
Přes vše očekávané projev eurohujera Petra Koláře, omlouváme se, prezidenta Petra Pavla, přesto nakonec překvapil. A to sveřepou snahou vysvětlit národu, že s českou korunou už to dále nepůjde, protože nutně potřebujeme euro. Nadšeněji by to ve svých vtipných skečích neřekly ani Pekarová Adamová či Pirátka Richterová, přestože obě jsou mnoha lidmi vnímané především jen jako tupé představitelky stran bojujících o přežití. Což se kupodivu Pirátům daří, u Topky už to tak slavné není. Nicméně Pětokoalice po vstupu do eurozóny nesmírně touží a o Petrovi Pavlovi, potažmo páru Kolář – Witowská doplněných Kolářem juniorem je známo, že mají vlajku EU snad i ve vlastním obývacím pokoji. Natolik jsou postiženi potřebou být s Bruselem v přímém a blízkém kontaktu. A jak jinak projevit budoucí nové vlasti věrnost, než zlikvidovat i to poslední české, co nám mimo češtiny zbylo? Tedy českou měnu?
Jestliže má Petr Pavel blízko k názorům Václava Havla (samozřejmě až nyní, v dobách před nástupem Václava do prezidentského úřadu byl pro rozvědčíka a pozdějšího generála jen Hlasem Ameriky glorifikovaným a komunisty na oko nenáviděným disidentem, ovšem požívajícím značných výhod svého postavení důležité figury na šachovnici), pak je to jasná ukázka dokonalého překabátění. Ta blízkost se navíc projevuje především v kladnému vztahu k prorážení Benešových dekretů. Havel je sám ze zištných důvodů obešel (spolu s ním nedávno zesnulý Karel Schwarzenberg), nyní podobnou iniciativu vytváří hradní triumvirát Kolář, Witowská a Pavel. Ne, že by sami obhajovali nároky na nějaké hrady a zámky, tak podstatnými jejich předci nebyli, ostatně stejně tak na tom byl Kalousek, který prosadil za ,,pravděpodobnou“ úplatu z Vatikánu na mnoho let dopředu devastující Českou republiku církevní restituce. Kaldův táta také nebyl prelátem či kardinálem. Jenže kdyby Lichtenštejnové a pár dalších šlechtických rodů získali zpět majetek státem na základu Benešových dekretů po 2.světové válce zabavený, současným a dočasným pánům Hradu by to jistě něco hodilo a v Čechách a Moravě by naším nezůstalo už vůbec nic.
Likvidace české koruny je dlouhodobým vlhkým snem liberálů. Po lvu v našem znaku (orlici se snaží nahradit jiným národním ptákem) je naše měna jedním z posledních symbolů zapomenuté národní hrdosti, prosperity a jistoty. Nejednou nám její existence pomohla ustát veletoče v eurozóně, která není schopna stmelit ani své stávající členy, viz krachující Řecko. Tlak na přechod ke společné měně zesílí i po zvolení Tuska za polského premiéra, jehož sen je stejný jako ten Kolářův a Pavlův. Samotný projev prezidenta tak ničím jiným než touto propagací eurořiťolezectví nepřekvapil. Kdo však čekal něco jiného, je stále naivním občanem. Těch zbývajících pár tleskačů patří evidentně spíše k bruselsko-ukrajinsko-strakovské mafii či k jejím sluhům. Přiznejme si však, že od Petra Pavla nic jiného ani přijít nemohlo.
Jindřich Kulhavý