Obstrukce jsou praktický, leč někdy neúčinný nástroj

  Bohužel nelze jinak, než se podivovat nad aktivitou jindy naprosto líných poslanců, kteří předváděli doslova show při obraně exministra financí na straně jedné, a plamenné řeči opozice na té druhé. Přitom šlo v podstatě na začátku jednání schválit vydání a umožnit tak další vyšetřování, které by prokázalo vinu či nevinu, a následně umožnilo státním zástupcům pokračovat v trestně-právním řízení. A po zbylý čas se věnovat důležitým vnitrostátním problémům a zákonům.

  Andrej Babiš opět ukázal, jak důležité je pro něho sedět ve vládě a Parlamentu. Vzhledem k mnoha dalším kauzám, které jeho zfanatizovaní fanoušci nechtějí vidět, je velmi pravděpodobné, že Čapí hnízdo je prvním zkušebním nástřelem, jak jej dohnat k zodpovědnosti. Je velmi předpokládatelné, že celá kauza stejně díky blížícím se volbám zůstane bez následků v podobě zamřížovaného okna na Ruzyni, za kterým by skončil kdokoliv jiný. Ale i pouhá ukázka hysterie, která se strhnula kolem ukradené padesátimilionové dotace určené jinak malým a středním firmám, naznačuje, jak zločinným spojením dokáže být osa Babiš, Agrofert, politika, Zeman, expolicista Šlachta a Finanční správa. Pár desítek milionů, které by mnohým jiným zajistily relativně spokojený život, jsou u Babiše kapkou v moři. On se totiž nezastaví před ničím, co mu může přinést sebemenší zisk. Jeho prohlášení o tom, kolik miliard má, a proto nepotřebuje organizovat dotační podvody, je výsměchem nejen všem těm, kteří nic nemají, ale i dalším, kteří přišli o svůj majetek díky machinacím úředníků Finanční správy přicházejícím všude tam, kde Andrej zatoužil po další společnosti. Řada zemědělců a majitelů firem by mohla vyprávět.

  Je velmi pravděpodobné, že se dosud stále faktický majitel Agrofertu díky imunitě, kterou po volbách znovu získá, z kauzy Čapí hnízdo vyháčkuje, a tím bude i s ohledem na naše zákony de facto uzavřena. Údajně žijeme v právním státu. Smutné je, že to právo funguje u každého jinak. Někteří jsou neúměrně potrestáni za daňový únik, často i neplánovaný, v řádech desetitisíců, k jiným dorazí exekutor kvůli neuhrazenému jízdnému, ale v nejvyšších patrech se hraje o částky nepředstavitelně vyšší, ovšem riziko podnikání je pro elity sníženo na minimum. Nést odpovědnost za později prokázané tunely není přinucen až na zářné výjimky nikdo. Sepjetí politiků s vrcholnými podnikateli, policií, soudci a státními zástupci je pevné. Ty největší lumpárny, při nichž přišla naše země o velkou část nejen prestiže, ale i státního majetku, organizují právě pánové z vládních a parlamentních kanceláří. Babiš to pochopil už dávno, sám je totiž s kapsami plnými peněz hojně navštěvoval. Výhoda sezení na dvou židlích je dalším stupněm evoluce zloděje. Tím se vysvětluje jeho vstup do politiky.

  Získat majetek pomocí vzrůstající a nekontrolovatelné moci, povinná spolupráce s bankami držícími vlastní impérium nad propastí (Babiš je jejich dlouhodobý klient, ale zároveň byl z pozice ministra financí i tak trochu bankám nadřízený), likvidace nejen konkurence, ale i těch, kteří prostě jen překáží. A k tomu nejlépe vavřínový věnec na hlavě skutečného a davem oblíbeného imperátora. Tak nějak si představuje Andrej Babiš sám sebe. Je až neskutečné, kolik naivních lidí je mezi námi a pomáhají mu na tento vrcholný post dosáhnout. Přitom je zjevné, že Babiš pouze nekrade, ale hodně u toho i mlaská. Tím se liší od svých předchůdců, v jejichž kapsách skončilo mnoho peněz z privatizací a dalších akcí znamenajících zmizení státního majetku. Nelze konstatovat jinak, než že většina z dosud nařčených lumpů v kvádrech se snažila aspoň relativně potichu přemísťovat finance z veřejného sektoru do svého soukromého. To, co předvádí Babiš, je šokujícím a hlučným způsobem vlastního obohacování. I proto je jednoznačné, že Policie musí zakročit, nechce li se zesměšnit. A nebudou li následovat vyšetřování dalších kauz a nenabalí li na sebe Babiš při prokazování trestné činnosti i jiné lidi z politické scény a jí blízkému prostředí, bude to znamenat pouze to, že slovní spojení právo a spravedlnost platí jen pro tzv. plebs a střední třídu. Čapí hnízdo je pouze startovním případem. Nejde v něm pouze o padesát milionů, jde o princip a o to, kdo si co může dovolit. A může li se někdy ukázat, že pro každého platí stejný metr, teď je ta pravá příležitost to ukázat. Otázkou je, nepromarní li policisté svou příležitost. A my ostatní budeme jen zírat, kolik spoluobčanů zůstane při volbách hloupých a hluchých.

J3.K