Okénko - Právo v kapse - Dej idiotovi pravomoc
www.inadhled.cz Situace kolem nošení roušek a respirátorů se vyhrocuje. Přestože dlouhá řada odborníků před jejich dlouhodobým používáním varuje, protože jde o naprosto nepřirozený jev způsobující závažné problémy a zajišťující opravdu minimální skutečnou ochranu, vláda strikně požaduje jejich aplikaci na tvář. A kontrolou pověřila jak státní, tak i městské policisty. Často vidíme rychlý zásah s majáky, akčí výstup a říkáme si, že honí zločince. A oni přitom zahlédli kohosi, jak má roušku na půl žerdi a třeba kouří. Nebo ji nemá vůbec, protože přemýšlí.
I přes velmi důrazné varování vládních úředníků a vysoké pokuty má velká část občanů rozum a tato kontraproduktivní opatření v podobě náhubků ignoruje. A paradoxně zůstává pravděpodobně zdravější než druhá část trávící s něčím přes pusu většinu dne. Abychom si to vysvětlili. Roušky a respirátory jsou užitečné pouze v tom, že zachytí část kapének, které opouští Vaše dýchací cesty především při kašli, kýchnutí, prskání nebo intenzivním výdechu. Tyto kapénky samozřejmě mohou obsahovat viry, máte li je v sobě. Tím je myšlen i covid. Ovšem to neznamená, že je zachycen veškerý počet virů. Ty jsou totiž tak malé, že přes absolutní většinu těchto zábran projdou a dostanou se do vzduchu. Nezachycují se však na předmětech, o čemž nás přesvědčily testy na poště a v supermarketu, kde je odborníci celý den hledali a nenašli. Možná se potom můžeme ptát, k čemu jsou všude přítomné dezinfekce?
Výrobci roušek a respirátorů vyslovně varují před douhým používáním, vrstvením a recyklací svých produktů, také je většina z nich u nás dostupná určena jen k použití v průmyslovém prostředí. Argument, že operatéři v nich tráví při operacích dlouhý čas, neobstojí. Důvodem je zabránění kontaktu tkání pacienta například s potem či slinami lékaře, opačně například při riziku potřísnění lékaře krví operovaného, ale nikoli k znemožnění přenosu virů. To ani roušky na sálu nedokážou. I přesto všechno vládní propaganda postupuje dle celosvětového manuálu a nasadila lidem náhubky. Jde to proti všem logickým a reálným úvahám, pozorováním a poznatkům. Politici a jejich zdravotničtí noshledi tak využívají své moci k prosazování nesmyslných nařízení a omezení.
Kontrolní činnost policie měla vždy svá úskalí. Policisté mají svá práva, povinnosti a zároveň musí znát i ty, které mají jimi kontrolovaní. Jenže většině policistů chybí právní povědomí. A také hlubší znalosti. Dělají tedy pouze to, co jim je nařízeno. Bez schopnosti myslet a mít vlastní úsudek. Navíc jsou povinni sami roušky nosit, takže si říkají, proč by měli tolerovat rozum jiných. Jsme tedy svědky různých událostí. Agresivita policistů je někdy dechberoucí a naprosto zbytečná. Navíc tito pomatení jedinci v uniformě nejen, že striktně vyžadují dodržování naprosté hovadiny, ale ještě k tomu používají násilí často i na mnohem slabší jedince a dokonce i na mládež. Nejhorší však je, že neberou ohledy ani na doprovod v podobě malých dětí.
Neznalost zákona neomlouvá, tedy ani strážníky a policisty. Už nějaký čas nejste povinni nosit u sebe občanský průkaz. Svou identitu nahlásíte a policista si ji vyhledá v databázi. Proto máme digitální forografie na dokladech. Když nemáte roušku, Vy nechcete jím stanovenou pokutu zaplatit, může Vás předat k dalšímu správnímu řízení, které proběhne již bez něj a můžete tam mít sebou právního zástupce. Nějaké násilí tak není na místě. Pokud se ho dopustí městský strážník, volejte státní policii. Nejlepší je mít vše zdokumentované třetí osobou. To platí i v případu napadení ochrankou v obchodním prostoru. Nikdo k tomu nemá právo.
Rouškaři se stali pojmenováním pro lidi myslící si, že jsou zodpovědní. Nejsou, o čemž svědčí množství poházených použitých zdravotnických pomůcek po zemi. Kdyby se vir přenášel na zvířata, většina psů by ležela na JIPce. Tolik se toho odpadu válí po zemi. Agresivita vyznavačů rouškování má stoupající tendenci i díky televizní propagandě. Přitom už víme, že právě ti největší propagátoři roušek je sami, jak jen to jde, odloží. Kde nejsou kamery a fotoaparáty, tam nejsou často ani roušky. Komedie pokračuje, kola byznysu se točí a svobodomyslní se stávají lovenými. A policisté a strážníci ve zbrani na to vše dohlédnou. Ať se děje, co se děje.
Jindřich Kulhavý