Okénko - Právo v kapse - Komedie pokračuje, vláda v hlavní roli...
www.inadhled.cz Školky a školy ožily, byť je s podivem, jak málo rodičů je ochotno se vzepřít nesmyslným příkazům vlády. O to více je třeba si vážit každého pedagoga, který zariskoval a odmítl děti jak testovat, tak je nutit sedět v lavicích v respirátorech. Pan ředitel školy v Semilech má naší poklonu a děti v jeho škole štěstí.
Trapné už jsou přehmaty Ministerstva zdravotnictví v oblasti sportu. Nejnovějším počinem je povolení 6ti dětských či amatérských dvojic s rozestupem od dalších 10 metrů. U kontaktních sportů je to další paskvil, který samozřejmě nebude nikdo dodržovat a umožní aspoň oficiálně zaplnit opět částečně sportoví areály.
Už nějakou dobu se nelogicky umožňuje trénovat hráčům s profesionálními smlouvami, zároveň s nimi nemohou trénovat ti bez smluv, přestože hrají v jednom týmu.. Což je třeba u fotbalových B týmů účastníků nejvyšší soutěže či nejlepších mládežnických družstev naprosto kontraproduktivní. A zároveň diskriminační. V podstatě by na tréninky chodila třeba třetina kluků. A nabídnout všem profesionální smlouvy naráží na povinnost vyplatit výchovné předešlým klubům, kterým mladík či slečna prošli. I kdyby dostali nízkou profi smlouvu, výchovné se pohybuje u některých sportů v řádech stotisíců, což je v nynější době pro většinu pokladníků u prvoligových týmů likvidační.
Vraťme se k dětem a prostým amatérům. 12 sportovců na ploše velkého hřiště je tak trochu výsměchem, nicméně je to lepší než nic. Po dlouhé době se tak potkají trenéři se svými svěřenci a aspoň malinko začnou všichni žít. Přesně tak dochází na naplnění konspirační teorie, která loni na jaře říkala, že nám bude vše odebráno, poté něco málo vráceno a my budeme vděční, že se cosi zlepšilo, přestože ve skutečnosti jsme na tom mnohem hůře než na začátku.
Naštěstí plno lidí dosud nesmyslné příkazo dokázalo obejít a sportovalo se i přes nesmysly tvořené lidmi žijícími mimo realitu. Epidemiologové jsou něco jako hasiči. Ti by zakázali vcelku logicky výrobu sirek, všeho hořlavého a schopného způsobit požár. Přestože to samozřejmě nelze. Epidemiologové by ze svého pohledu nejradši viděli každého z nás ve skafandru na odlehlém místě, a pokud možno bez vzájemného kontaktu. Vychází to z jejich znalostí. Samozřejmě ani hasiči a ani epidemiologové se svého snu nedočkají, protože lidé jsou předurčeni žít v nesterilním prostředí s riziky, které přináší vzájemný kontakt.
Tak jako oheň k životu už po tisíce let potřebujeme, tak i s viry a bakteriemi v sobě jsme se naučili žít. Takže teď pouze naše těla poznávají nový druh, který buď časem zevšední a sám sebe mutacemi natolik oslabí, že téměř zanikne jako Španělská chřipka, nebo se z něj stane nebezpečný predátor jako rakovina a lidstvo bude muset najít obranu, či se smířit s tím, že někoho z nás občas zabije. Nic jiného nám nezbývá. Ale přestat normálně žít není řešení.
Jindřich Kulhavý
