Okénko - Právo v kapse - Pár pojmů - Nouzový stav

Nouzový stav je krizový stav, který se vyhlašuje při vzniku živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod, pandemií nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, zejména pokud nelze vzniklý krizový stav překonat v rámci nižšího stupně krizového stavu (např. stavu nebezpečí). Jako specifický stupeň krizového stavu je definován v právu České republiky. V jiných zemích mohou být krizové stavy odstupňovány jinak a tento stupeň může splývat s jinými stupni, které odpovídají též výjimečnému stavu.

V České republice nouzový stav vyhlašuje vláda nebo předseda vlády na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Přitom může omezit práva osob. Konkrétní práva osob, která lze takto omezit, jsou vymezena v § 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Předstupněm nouzového stavu obvykle bývá stav nebezpečí, který může vyhlásit hejtman kraje nebo primátor hlavního města. Nouzový stav může být vyhlášen buď pro celé území státu, nebo pro vymezené území (např. vyjmenované kraje nebo správní obvody obcí s rozšířenou působností). Bez souhlasu Poslanecké sněmovny může být vyhlášen nejvýše na 30 dnů

Zákon o krizovém řízení (zákon č. 240/2000 Sb.), zkráceně Krizový zákon je zákon, který v České republice od 1. ledna 2001 upravuje přípravu a řešení krizových situací, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, ochranu kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení příslušných povinností. Subjekty jsou státní orgány, orgány územních samosprávných celků, právnické a fyzické osoby.

Prováděcími předpisy krizového zákona jsou vyhláška č. 281/2001 Sb., kterou se provádí krizový zákon, vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2001 Sb. a dále cca 75 nařízení nebo usnesení vlády, z toho 70 je z roku 2020.

Kontroverze

Krizový zákon původně počítal s odškodněním pro všechny podnikatele a občany, kterých se dotkla krizová opatření. Stát se mohl zprostit povinnosti jen v případě, že si dotyčný škodu způsobil sám. Podle návrhu novely krizového zákona by však vláda odškodnila jen skutečnou škodu, kterou způsobily přímo úřady, policisté, hasiči či jiné orgány. Novela by také ve stavu nebezpečí umožnila opakovaně odkládat volby. Nově by se nemusely zveřejňovat informace, které by mohly ohrozit činnost krizových orgánů, jejich přípravu na krize nebo účinnost vyhlášených opatření.Vláda by mohla vyhlásit stav nebezpečí, který je předstupněm stavu nouze. Přitom stav nebezpečí by měl shodné ústavní omezení jako při nouzovém stavu. Omezilo by se tak například právo na nedotknutelnost obydlí, vlastnické právo či svoboda pohybu, shromažďování a podnikání.

  Z toho plyne neakceptovalné nebezpečí diktatury. Ostatně Slvensko se k ní již posunulo. Opravdu je nám to jedno?