Okénko - Právo v kapse - Solidarita s jistými nevýhodami
www.inadhled.cz Máme tady nový fenomén, kterým je zvýhodňování určité části našeho obyvatelstva. Přestože nebyla zaznamenána žádná populační revoluce, narostl počet občanů České republiky o minimálně 300 000 nových exemplářů. A celé této nové skupině jsou poskytovány nadstandardní podmínky, které jí může závidět i jinak v přijímání sociální ,,výpomoci" zběhlá romská komunita. Nechceme se nijak dotknou Romů, kteří pracují, jsou produktivní a neproblematičtí, myslíme tím ty, pro něž je slovo práce sprostým a jejichž život je celoživotním karnevalem lenosti, pohodlnosti a nepřizpůsobivosti.
Ukrajinci si velmi rychle získali naši vládu a je s podivem, co tato pro ně dělá. Očekávali jsme povstání neziskového sektoru z popela, ve kterém se ukrýval po ceou covidovou dobu a jen jemně vystrčil růžky po tornádu na Jižní Moravě. Tam pár organizací doplnilo své pokladny, především Člověk v tísni dal o sobě vědět, přestože v době covidové vcelku úspěšně spal a jel na úsporný režim. Naposledy o něm bylo slyšet při migrační krizi a v souvislosti s děním v Bělorusku, kdy byl dokonce obviněn ze zasahování do samotných voleb. Jak už dávno víme, jde o politickou neziskovku s dobrými vztahy se Sorosem a napojenou na jeho fondy. Nyní tedy je opět zpět na scéně a jeho sbírky jedou na plné obrátky. Přes konta Člověka v tísni se prožene tolik peněz, že byste se při jejich výši asi nutně museli ptát, jak je to možné. A při zjištění platů těchto dobrodějů také.
Jenže to není zdaleka vše. Podpora Ukrajinců ze strany vlády je extrémní a dokonce devastující náš rozpočet. Nikoho nezajímá, že velká část z nich přijela v luxusních autech se značnou, skutečně velkou, hotovostí, z níž jen minimum zadrželi celníci. Nikoliv ukrajinští či naši, ale maďarští a polští. Údiv nad plnými kufry dolarů, eur a dalších měn v řádech stovek milionů dokáže vyrazit dech jejich objevitelům, nikoliv nám. S podivem je i to, že velmi často přijíždí celé rodiny a zdaleka ne vždy se muži vrací zpět. To však nebrání naší vládě poskytnout mnoho výhod. Má li český občan nárok na sociální podporu jakéhokoliv typu, vyplňuje štosy dokumentů a stojí v dlouhé frontě, čeká na posouzení a často je odmítnut. Týká se to seniorů i matek s dětmi. Navíc výše podpor není zdaleka omračující.
Jste li momentálně Ukrajinec, nikoho nezajímá, v čem jezdíte, jaký je Váš sociální stav a kolik máte hotovosti. Prostě zvednete telefon a úředník Vám věnuje 6x 5000,- korun státní příspěvek. Ukážete ukrajinský pas a v některých obchodech dostanete slevu až 50%. Požádáte o obecní byt a přeskočíte v pořadníku Čechy čekající na něj několik let. Potřebujete umístit dítě do školky či školy, dostanete přednost a nikdo neřeší jakoukoliv územní příslušnost k dané škole. Dokonce se navýší počty žáků v třídách, přestože dosud to kvůli českým dětem nikdy neudělali. A to už za týden začínají zápisy, a i tam, kde bylo dítě v tzv. nultém ročníku, je vyhozeno a do první třídy nastoupí malí Ukrajinci. Hledání školy se tak pro mnohé Čechy výrazně dramatizuje, což platí především pro Prahu a další velká města s větší koncentrací Ukrajinců.
My se tedy ptáme. Tato vláda neschopná pracovat pro Čechy převlečením do modrožluté kombinace začala pro část obyvatelstva skutečně makat. Jak je možné, že byli Češi, Moravané a Slezané odstaveni na 2.kolej? Platíme daně, pokuty, zdravotní, sociální, kupujeme si lístky v MHD, sílniční známky, máme povinná i havarijní pojištění na vozidla, z našich peněz jsou budovány školy, nemocnice, úřady, silnice. To vše je dáno k dispozici zdarma Ukrajincům, zatímco my máme být svědky toho, jak oni to používají a my v určité míře jsme předurčeni právě a pouze k tomu placení. Stali jsme se druhořadými občany, kteří navíc ještě často propagují modrožlutou hysterii a vůbec jim nedochází, že se z nich stali idioti a dojné krávy. A to uplynuly pouhé tři týdny od vstupu ruských oddílů na Ukrajinu, za což Češi mohou ze všech nejméně.
Stali jsme se obětí ideologického pomatení politiků, masáže ze strany médií a vlastního smyslu pro solidaritu. Po covidu dochází k dalšímu drancování naší země a ještě jsme za to kráceni na svobodě slova, názoru a dojde dost možná i k majetkové újmě, jsme totiž v nouzovém stavu. V Bruselu i v Praze se připravuje řada zákonů, které nás budou postupně zavírat do železné klece. A v té době plno jiných nazývaných jako uprchlíci či migranti zneužívá sociálního systému, který nemá dost prostředků na péči o vlastní seniory a mládež, sport a kulturu, ale vyplácí miliardy na podporu těch, kteří si nebyli schopni udělat pořádek ve své zemi. Vymlouvat se na agresivitu Ruska je nepochopení příčin jejich vstupu na Ukrajinu. I solidarita má své hranice, a ta naše připomíná počítačovou hru na sebezničení. Jenže ona to není žádná hra, je to realita.
Jindřich Kulhavý
