Opravdu je toto ještě normální?
www.inadhled.cz Absurdita současného dění nabírá na obrátkách a vždy, když si myslíme, že nic nového a blbějšího přijít nemůže, ukáže se nám, že jsme omylní. Poté je čas na to se zeptat, kam to vše spěje. Kudy se ubírá lidské uvažování a co ještě může přinést? Nejde pouze o klasická témata, jakými je genderové bláznění, klimatohysterie a migrace. Ty šoky nám přináší každodenní vnímání událostí z našeho okolí, z médií, také z komunikace na sociálních sítích.
Extrémní záležitostí se stává až nenávist mladé generace vůči té starší. S příchodem Pirátské strany, která sebou přinesla nejen nové tváře prezentující se mimojiné účesy ne příliš rozdílnými od těch, které nám připomínají dobu volnomyšlenkářských hippies, ostatně jejich touha po možnosti zapálit si ionta kdykoliv a kdekoliv o něčem svědčí, ale také určitá agresivita v jednání, jejíž tváří je pirátský rebel Michálek. Není však sám. Sociální sítě jsou plné statusů psaných mládeží, která si uzurpuje právo rozhodovat o budoucnosti planety bez možnosti nechat se k tomu vyjadřovat ty, kteří již mnohé zažili a stáli za změnami, které započala tzv. Sametová revoluce. Přestože my hloubavější víme, že šlo o historickou událost, která se prezentuje jinak, než skutečně proběhla a navenek se tvářila, byli jsme to my starší, kdo do sebe nechali mlátit na Národní třídě a postavili se zvůli tehdejší moci. Přiznejme si však otevřeně, že ta již lapala po dechu a nevyhnutelně se řítila do záhuby. Šlo tedy spíše o to, kdy a s jakými ztrátami dojde ke změně vedení země, nicméně k tomu musela dospět. Že se to zvrhnulo v mohutné rozkradení státu, to už je jiná věc.
V euforii z nové doby vzešla nynější generace kritiků těch, kteří jsou nazýváni Husákovými dětmi. Extrémně silná generace stojící za odchodem svého pomyslného otce do krajiny zapomnění ukázala svou vnitřní sílu tenkrát, a musí ji disponovat i nyní, kdy liberální směřování vzešlé ze snahy Západu zlikvidovat sebe sama přináší novinky, o kterých nelze jen pochybovat. Levicové síly představované například silným kapitálem Georga Söröse uvrhávají kdysi tak progresivní kapitalistické státy do doby, kterou má Východní Evropa za sebou. Doufali jsme, že něco podobného už se vrátit nemůže, ale politika Zelených a jim příbuzných stran nám ukazuje, že naše prognóza nebyla dobrá. Mládež, která nic nezažila, ničeho ještě nedosáhla a k ničemu dobrému nepřispěla, chce vládnout.
Obrovský rozmach sociálních sítí jí umožňuje uveřejňovat myšlenky, za které by se kdysi rozdávalo pár facek. Navíc tzv ,,aktivisté“ dostávají mnohem více prostoru v médiích. Patnáctiletá dívka vede kampaň hnutí Milionu chvilek v okresním městě, její stejně staří soukmenovci v televizi vysvětlují, jak naše ekonomika potřebuje migranty a jak je třeba planetu zachránit před zkázou z přehřátí, nedostudovaný vysokoškolák chce svrhávat vládu a přitom předstírá nekonečnou transparentnost, přičemž nechápe, že jeho investoři hrou s druhým tajným účtem jej drží de facto pod krkem a při první chybě jej na tom uvaří. Tváří světového ekoalarmismu je dnes již sedmnáctiletá Švédka, za níž píše statusy a proslovy její táta a další lidé. Naivita čišící z těchto mladých lidí je neskutečná. Opravdu si ti mladí myslí, jak jsou inteligentní? Možná si to namlouvají jen proto, že jim starší přikyvují. Jedni z hlouposti, jiní z pragmatičnosti.
Amatérství Pirátů a stran ochotných využít jejich boomu si lidé již všimnuli. V koalicích dochází k vzpourám a změnám. Praha 1 není první pražskou částí, kde se změnilo rozložení sil. Dokonce i Magistrát hlavního města Prahy se otřásá v základech. Primátor Hřib už nadělal tolik škody v zahraniční politice města, že se to dotýká i celé republiky. Ideály primátora jsou jedna věc a realita spojená s ekonomikou a prospěšností druhá. Politika byla vždy o určitých kompromisech, které je třeba chápat. Post, který zastává pan Hřib, je natolik významný, že může mít vliv i na daleko podstatnější chod událostí, než je život v hlavním městě. Nenávist Hřiba k Číně přešla v otevřený konflikt, ze kterého Praha i přes výsadní postavení v České republice nemůže nijak profitovat, navíc celá země tím hodně ztrácí. Opět to připomíná situaci, kdy jsme naivně opustili trhy v postsovětských zemích a později na popud EU i v Rusku, aby tam místo našich společností vstoupily především německé a francouzské podnikatelské subjekty a rozvinuly svou obchodní politiku na úkor té naší. Čína je podobný případ. Američané ukončili hospodářskou válku, ve které nemohli vyhrát, západoevropské země vysílají své elity do této významné partnerské země, a Hřib s ironickým úsměvem poškozuje vztahy, které se budovali několik let. Při vší úctě připomíná hňupa, který vůbec netuší, v jaké pozici se octnul.
Praha 3, na které Piráti řádí také, má nové logo. Za půl mega dvojice mladých ,,umělců“ vytvořila něco, co by zvládlo pětileté dítě, ovšem nebylo by za to pochváleno. Svůj výtvor prezentovala na tiskové konferenci a poslouchat o tom, jak dlouhé myšlenkové pochody autory dovedly k tomu, co bude nyní Prahu 3 reprezentovat, byl tak trochu inteligenční očistec. Pravdou je, že nějak se těch pětsettisíc korun investovaných do tří čárek muselo obhájit. Tentokrát nejde o amatérismus, ale o úplnou idiocii. Níže odkaz na tiskovku.
https://www.facebook.com/271054846258904/posts/2943327349031627/
Něco podobného se děje kolem volby nového ombudsmana. Naprosto nepotřebný úřad zaměstnává 180 lidí, jeho rozpočet dosahuje vesmírné výše a Šabatová z něj udělala výlohu neomarxistického liberalismu. Miloš Zeman na její nástupkyni navrhnul paní Válkovou, která má však dostatečný škraloup, pak zkusil Valachovou, což už je úplný výsměch, protože ta stojí za inkluzí ve školách potlačující schopnosti výjimečně nadaných studentů a vyzdvihující ty podprůměrné tak, aby byli všichni v jedné rovině. Úřad ombudsmana je pouze dírou na peníze, kterou nepotřebujeme.
Poslední připomínkou ztráty soudnosti se dnes stávají opět oblíbení syrští sirotci. Konečně došlo na jejich věk, kterým je hranice 18ti let. Europoslankyně Šojdrová sem prostě za každou cenu chtěla někoho dostat a vymyslela si sirotky. Teď k nim přidala i jejich rodiny. Copak sirotci mají rodiny? A pokud ano, proč se o ně nepostarají a nevezmou si je domů zpět do Sýrie, tedy pokud nejsou náhodou zase odjinud? Nejde o nic jiného než obejít české odmítání kvót, ve kterém ji podporuje i Top 09 s Pekarovou Adamovou v čele. V době, kdy se množí stále více násilí po celé Západní Evropě způsobené migranty, se Šojdrová a spol., tedy včetně Pirátů asi zbláznili. Opravdu se někomu může zdát, že je vše v pořádku? Nebo je kolem nás panoptikum, se kterým bychom se dříve setkávali pouze v areálu bohnické psychiatrické léčebny?
Jindřich Kulhavý (J3.K)
