Oteplování…

  Hitem posledních let se tak nestalo nakládání s odpady, které považuji za největší problém naší doby, ale tvorba skleníkových plynů vedoucích údajně k oteplování ovzduší. Vznikají nová pravidla a směrnice otravující většinu normálních lidí. Přitom pravdou je, že výkyvy teploty na Zemi patřily v minulosti k normálním jevům a čtete li pečlivě noviny, zjistíte, že nám je momentálně v blízké době slibována malá doba ledová. Měli bychom být tedy rádi, že se ještě chvilinku ohřejeme, má totiž dorazit ještě v tomto století. Nesmyslnost činnosti některých aktivistů a politiků podtrhuje i to, co nám hrozí skutečně. Tedy výbuch supervulkánu v Yellowstonském parku, který by změnil klima na celé planetě k nepoznání, riziko roztržení se jednoho z ostrovů tvořících Kanárské souostroví, následkem čehož by vlna tsunami spláchnula velký kus východního pobřeží USA, uvolnění obrovského množství metanu ze sibiřských podzemních zásob. To jsou tři možné obrovské katastrofy, které lidstvo neovlivní, a přesto znamenají riziko pro jeho samotnou existenci.

  Nedávná aféra kolem softwaru dieselových motorů v automobilech koncernu VW ukázala, kam až se může dostat snaha splnit naprosto úchylná nařízení z nejvyšších pater Evropské unie a Spojených států. Hodnoty emisí ve výfukových plynech se staly hlavním určujícím faktorem kvality automobilu a stranou tak jde samotná podstata vzniku aut, tedy radost z pohybu a praktičnost. Ceny aut se zvyšují díky náročnosti systému spalování a čištění zplodin, zároveň vyžadují dražší servis a pravidelné doplňování nových kapalin (močovina). Otázkou je zamýšlí li se někdo nad tím, kolik energie znečišťující prostředí kolem nás člověk vydá na to, aby snížil emise u spalovacích motorů. Přitom osobní automobily jsou daleko menším zlem, než zaoceánské lodě a letadla. Jde o obrovské pokrytectví a teror na obyvatelstvu. Nesmyslnost  dotací Babišovo biopaliv, jejichž složkou je především řepka olejná likvidující jiné části zemědělství zaměřené na potravinářský průmysl, je také naprosto zjevná.

   Znečištění ovzduší v určitých lokalitách si zavinili lidé samotní. Velká koncentrace lidí v některých nevhodných místech je způsobena tím, že se často kolem nějakého zdroje obživy začala tvořit velká sídla. Často jde o obchodní uzly, tedy střetávání významných obchodních stezek, dále oblasti s nerostným bohatstvím, v nichž vyrostly i továrny na zpracování. Při vzniku těchto zón nikdo nepřemýšlel, nakolik jde o vhodné místo pro lidský život z pohledu rozptylu následků průmyslové revoluce. Je to dané tím, že v uplynulých 200 letech se tím zabývat ani nešlo. Rychlost, s jakou do života lidstva pronikl vývoj technologií, byl nad jeho myšlení a představy. Řešit dopady je až na naší generaci. Chce to však logické uvažování.

  Daleko větší problém jsou odpady. Pet láhve, igelity, plasty, to vše vidíme denně. Nikdo však nebrání jejich produkci, potřebné náhrady této obalové techniky je přitom třeba nalézt stejně rychle, jako některé léky. Bohužel právě průmyslová odvětví věnující se léčivům a obalům patří mezi největší tajenky lidstva. Vhodná řešení snižují zisky výrobců, ti proto přichází s novinkami pomalu a neradi. Farmaceutické firmy jsou tím známé, u obalů jde především o náklady na vývoj a výrobu. Navíc i z likvidace odpadů vznikl zlatý byznys.

  Země se oteplování bát nemusí, jde o přirozený vývoj a lidstvo svou péčí o ni může, ale také nemusí dokázat ovlivnit délku své existence. Naučí li se se snižovat množství a skladbu odpadů, bude li se starat o své okolí a pochopí li zákony přírody, přijde na to, že nikoliv emise vozidel, ale především přístup velkých výrobních kolosů otravují prostředí, v němž žijeme. Navíc třeba v Africe je daleko větší nepořádek, než ve vyspělých průmyslových zemích. Hořící ropné vrty ve válečných zónách také nadělají více škody, než diesely od Volkswagenů po celém světě. A snižovat teplotu na Zemi je to samé, jako chtít dát Antarktidu do mrazáku.  Příroda ví, co má dělat. Pár desítek úředníků její práci nenahradí. Jen si hledají důvod vlastní potřeby a zajištění existence. Zase jde jen o jejich peníze.

J3.K