Papež těžce onemocněl…

  Lidé podléhají různým nemocem. Psychicky postižení jedinci mohou v rámci svých představ a fobiím někdy působit komicky, jindy nebezpečně. Vzhledem k tomu, že František I. působí velmi směšně a navíc je pro křesťanský svět svým odpadlictvím od podstaty křesťanství skutečným nepřítelem schovávajícím se lidskost a modernizování církve, zdá se, že je skutečně nemocný. Ztráta smyslu pro realitu může mít několik důvodů. Buď Svatý otec nedostává informace o důsledcích řízené migrace, nebo je chabého rozumu a naslouchá špatným rádcům, je úplatný a za peníze udělá cokoliv, možná na stolci ve Vatikánu sedí skutečný kacíř, antikrist a satan v jedné osobě, nebo je to …. magor. Svou proimigrantskou agitací, se kterou se už dostal, podobně jako neziskový prostor, do škol, aby ovlivňoval myšlení těch nejtvárnějších mozků, vystupuje proti křesťanům a Ježíšovi samotnému. Jeho úvahy jsou už dávno za hranou oddělující normálního člověka od toho s narušenou psychikou. Fóbie vedoucí k olíbávání černošských pařátů, někdy doplněná i o mytí dolní části končetin, by bylo možné brát za zvyk tehdy, kdyby to bylo jednou za rok při obřadu patřícím k historii papežství. Ale vrhání se v křeči na zem při běžné státnické návštěvě a ocucávání nártů hostům je projevem vážné choroby. Nevíme, co na to vatikánský protokol, ale Afričané při vítacím obřadu měli vytřeštěné oči a evidentně jim to nebylo příjemné.

  Ponižování se ve funkci papeže na straně jedné a na té druhé vybízení k podřizování se agresivním muslimům ničemu nepomáhá. Přestavby kostelů na mešity, odstraňování křížů a dalších symbolů křesťanství vede v očích dobyvatelů z Afriky a islámem zamořené části Asi k pocitu nadvlády a nadřazenosti. Jejich ponižující chování k ženám bylo předzvěstí k skutečné devastace evropského obyvatelstva a jeho kultury. Obhajoba, že staroevropané byli také migranti, neobstojí. Jistě, kdysi náš kontinent osídlovali kmeny s původem jinde, ale Evropa byla velmi řídce osídlená a s nájezdníky přicházela sice jiná kultura, ale vedla k rozkvětu pozdější Evropy. Nynější migranti naopak patří k zaostalejší formě civilizace a nepřichází sami, ale buď na pozvání dalších psychicky narušených jedinců, nebo jsou sem dokonce dováženi, protože by sem nikdy jinak nedorazili. A aby vůbec přežili, musí být ubytováváni, vybaveni kreditními kartami, telefony a dlouhodobě přidělenými sociálními dávkami. Bez toho by dlouho nevydrželi. Ani to však nezabrání jejich kriminální budoucnosti. Z poskytnutých výhod vznikly nároky, jejichž množství se zvyšuje a korektní politici jim sami podstrkují daleko větší porce luxusu a pohodlí, než je únosné pro národní rozpočty. To se s příchodem Keltů, Germánů a Slovanů nedá srovnávat. Naopak nájezdům Hunů a muslimů centrální Evropa vždy odolávala.

  Papež František I. je vzorem pro mnoho věřících, přestože si uvědomují jeho odlišnost od předešlých Svatých otců. Řada významný církevních hodnostářů vyčkává, najdou se ostří kritici papeže v řadách církve. Také mnoho katolíků se od vlády ve Vatikánu odklání a nevěřícně kroutí při vystoupeních hlavy katolické církve před veřejností nad jeho projevy. Jihoamerický prelát přinesl do Evropy děs a pokoru. Děsem lze nazvat jeho liberálně-demokratický přístup odsuzující obranu národních zájmů jednotlivých států včetně ochrany hranic, pokorou poté jeho obraznému nastavování tváře fackám od agresorů. Jenže papež ze sebe udělal fackovacího panáka, kus hadru a děvku plnící přání tvůrců nových pořádků. Ještě nikdy nebyl v moderní historie papežem tak jednoznačně na dálku řízený šílenec. Když už ani naprostým ateistům není jedno, jak je vedením katolíků nakládáno se svými podřízenými věřícími, je něco divné v státě vatikánském. Možná řada katolíků vyhlíží netrpělivě na další Konkláve. Obřad, při kterém se volí další nový papež. Tento totiž musí zákonitě skončit v pekle, nebo v blázinci.

J3.K