Postřehy z Francie

  Jižní Francie už plno turistů nepovažuje za dostatečně bezpečnou dovolenkovou destinaci. Migrace způsobila zčernání celé země, nicméně jih je zasažen daleko více, než bychom očekávali. Především velká města ztratili mnoho ze své malebnosti a podobně jako ve Švédsku, existují místa, kam je lepší nechodit. Marseille připomíná malý Alžír, Lyon se stává muslimskou enklávou a samotná Paříž už dávno není tím místem, kde jste se mohli v noci procházet s pocitem bezpečí. A ve dne to není mnohem lepší. Nepořádek, převaha arabského a černošského obyvatelstva a produktů s touto změnou kultury spojených se stalo významným znakem hlavní francouzské metropole.

  Chcete li zažít starou dobrou Francii, musíte zamířit na venkov. Přestože podobně jako u nás z něj mládež utíká, stále si svým koloritem a absencí imigrantů zachovává svůj ráz. Práce mládeži nevoní, v tom jsou všichni mladí stejní, nicméně zemědělci a hospodáři se stále drží svých statků. Přesto najdete plno volných domů, rozvalin a opuštěných nemovitostí. Farmáři patří k těm, kteří jsou velmi nespokojeni s aktuální politikou Macronovy vlády. Jejich nepokoje připomínají sraz zemědělské techniky a občas zablokují nějakou důležitou komunikaci, případně obsadí ulice blízkého města. Dopady migrace, zelené a cenové politiky jsou podobně v rozporu s jejich uvažováním, jako momentálně v sousedním Německu. Že o tom nic nevíte? Nelze se divit, naše média mlčí.

  Savojské Alpy patří k nejlepším světovým oblastem určeným sportu. V létě v nich potkáte řadu cyklistů, pěších turistů, v zimě jsou hory rájem lyžařů. Trojúdolí, Tignes, Val d´Isere, Chamonix jsou světově proslulá střediska, ve kterých se pořádají i významné soutěže, například Světový pohár v alpském lyžování. Sem zatím migrace nijak nezasáhla, tedy s výjimkou raketového zvyšování cen. Dále se projevuje jistá stagnace ve vybavení sjezdovek. Zatím co se Rakousko pyšní novými lanovkami poskytujícími nejvyšší míru pohodlí, ve Francii se moc nerenovuje. Nicméně terény jsou v Savojských Alpách luxusní a přejdeme li jistou lenost francouzských rolbařů, kteří o víkendu nevyjíždějí a některé kopce ignorují, jde o lyžařskou nirvánu.

  Chcete li kamkoliv dojet, musíte použít místní komunikace. Jestliže před rokem sympatizanti Žlutých vest, tedy lidé demonstrující proti vládní politice, zlikvidovali velkou část statických radarů, nyní už je nahradily modernější přístroje sledující Vás a Vaši rychlost daleko častěji než u nás. Je tedy třeba si dát velký pozor, nechcete li výrazně zchudnout. Omezení rychlosti je navíc často úplně mimo chápání a logiku, stačí trochu deště a informační tabule Vás rázně přibrzdí. Ostatně podobně to vypadá i ve vedlejším Švýcarsku. Řidiči se stávají lovnou zvěří.

  Islamizace Evropy je v plném proudu a Francie je v její intenzitě na prvních místech. Přestože žije dlouhou dobu v symbióze se svými koloniemi a patří k nejtolerantnějším vůči jiným národům, nelze přehlédnout skutečnost, že původní obyvatelstvo postupně ustupuje do pozadí a aktivitu přebírají muslimové. Jsou jako rakovina. Politická a náboženská korektnost křesťanů, vlády a úřadů nesou své ovoce. Sice zkažené, ale bojovat s tím dosud původní obyvatelé moc neumí. Jistým příslibem může být stále politička Marine Le Pen, zatím však v preferencích zaostává. Multikulturní Francie je ukázkou toho, když se nechá migraci volný průběh. Zatím si můžeme říkat, že to ještě jde. Jak dlouho to bude platit, to si nedovolíme odhadnout. Změny jsou však jasně patrné.

Jindřich Kulhavý (J3.K)